"U těchto pamětihodností mnohdy vnímáme pouze to, co je na povrchu, ale to, co je pod ním, je mnohem důležitější a tímto způsobem chceme přitáhnout další zájemce o historii a pomoci památky zatraktivnit," vysvětluje Jiří Štěpán z Historického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové, která na projektu města Rokytnice v Orlických horách spolupracovala.

Dalšími partnery je Podziemne Miasto Osówka a Polsko-Czeskie Towarzystwo Naukowe.

Projekt získal stoprocentní dotaci ve výši 49 890 Euro z Mezinárodního visegrádského fondu.

Zdroj: Studio

"Dlouhodobě spolupracujeme s muzeem Osówka. Osówka je spjatá s nacistickou totalitou, s otrockými pracemi a obrovským utrpením. Na tuto památku jezdí kolem 70 či 80 tisíc lidí ročně, a to z celého světa. My jsme vlastníky památky, která vznikala v době demokracie, v dobách první republiky, naše muzeum ukazuje, jak se mladá republika chtěla bránit. Byla svázaná spojeneckými smlouvami, které slibovaly, že jí spojenci přijdou na pomoc, ale bylo dobré, aby ten první nápor zvládla sama. Pro tuto potřebu bylo stavěno opevnění jako obrana proti Německu," připomíná rokytnický starosta Petr Hudousek.

Ačkoli z dnešního pohledu se odsud zdají být hranice s Německem daleko, tehdy Orlické hory s jeho územím přímo sousedily. Za dob komunistické totality přitom Hanička prošla úpravami v souvislosti s budováním přísně tajného objektu Federálního ministerstva vnitra, kudy vede i prohlídková trasa. V budoucnu se však návštěvníci Haničky budou moci posunout dále v čase - do konce 30. let.

Pevnost Hanička.
Tvrz Hanička po návštěvě Ivany Zemanové a s novým praporcem

"Je to první projekt s vojenskou pevností, který jsme realizovali. V současné době se v aplikaci lze dostat do současnosti. Rok 1938 se ještě musí v budoucnu vymodelovat a připravit," říká Marek Kulkovský ze studia More.is.More.

To zmíněnou aplikací v našem kraji už oživilo například všestarský archeoskanzen a pozvalo do dávné minulosti Kuksu, Braunova Betlému a hradu Potštejn.

Co Mnichov překazil, 3D realita napraví

Tvrz Hanička sice byla stavebně dokončena, ale plánovaného vybavení se nedočkala. Znemožnila to Mnichovská dohoda. Ve virtuálním světě ale žádné překážky neexistují.

"Rozšířená 3D realita nám otevírá nečekané možnosti. Dovedu si představit, že pomocí počítačové technologie dokážeme vytvořit třeba interiér pevnosti, jak by vypadal v době, kdy měl být připravený k obraně. Můžeme se podívat do dělostřeleckého srubu, který má baterii houfnic ráže 100 milimetrů, do těla otočné výsuvné věže, která v sobě ukrývala dvě spřažené houfnice s dostřelem až 12 kilometrů, jsou to úžasná zařízení, která se na opevnění nikdy nedostala. Vyprávíme o tom, ale tato aplikace tomu dokáže vdechnout život," přibližuje další plány Petr Hudousek.

Vojenská pevnost dostala jméno podle blízké osady. Kulturní památkou je od roku 2006. Budovala se do roku 1938, po okleštění republiky, které přinesla Mnichovská dohoda, padla do rukou nacistů. Wehrmacht tady ostřelováním některých objektů zkoušel kvalitu českého železobetonu. Mnohem větší pohromu pro Haničku však znamenala 50. léta, kdy sem zajížděl Národní podnik Kovošrot a bez povolení vytrhával pancéřové zvony. Národní podnik Zelenina se tu pak pokoušel zřídit svůj sklad. V podzemí pevnosti byl zkoušen i systém spojení pro Pražské metro a od konce 70. let tady Federální ministerstvo vnitra začalo budovat protiatomový kryt, který ale nikdy nedokončilo. Práce na něm trvaly ještě do roku 1993.

Dnes je Tvrz Hanička velkým turistickým lákadlem. Každoročně k ní vyšlapávají kopec tisíce návštěvníků, a to nejen proto, aby si tu prohlédli velké množství exponátů z vybavení Československé armády z předválečného i poválečného období, dobové fotografie či modely vojenského opevnění. Po 98 schodech mohou sestoupit do podzemí tvrze a projít jejími útrobami.

"Rádi bychom se v budoucnu ucházeli o další grantovou podporu s tím, že bychom ukázali pevnost Haničku včetně plánovaného vybavení. Můžeme ukázat i krajinu v roce 1938, kdy byla vykácená, kde byly protitankové překážky, protipěchotní zábrany. Záležet bude jen na času a finančních prostředcích, které k tomu budou potřeba," podotýká Jiří Štěpán.

Mobilní aplikace přibližuje také to, jakým způsobem byla pevnost postavena, jaký je systém jejích podzemích chodeb. V budoucnu je možné vymodelovat podle překreslených originálních výkresů i zbraně. Jednou z cest, jak motivovat turisty k návštěvě je ta, že zatímco mimo pevnost se zobrazí jen v obrysech, na místě už spatří zbraně jako v reálu, vymodelované v 3D podobě.

Dějepis budoucnosti?

"Virtuální realitou můžeme například ukazovat také to, jak by pevnost dokázala svěřený úsek státní hranice bránit v boji. Chceme, aby návštěvníky zážitková turistika, a to i ta vojenská, zaujala. Aby si řekli, že se na Haničku vyplatí přijet, protože to uvidí v reálu .Zjistili jsme, že to je nejen turistická atrakce, ale i úžasný výukový materiál," zdůrazňuje rokytnický starosta..

Právě vyzkoušení se moderních technologií má být pro studenty přitažlivější formou výuky. Součástí projektu jsou pro ně vypracované pracovní listy, díky nimž si znalosti získané prohlídkou pamětihodností a s využitím nové aplikace ověří. Ta je designovaná tak, aby fungovala bez ohledu na druh operačního systému a typ telefonu.

Pro potřeby aplikace bylo nutné zdokumentovat dva rozsáhlé komplexy na obou stranách hranic, výsledné modely vznikly kombinací laserového skenování, pozemní a letecké fotogrammetrie, pro tyto účely byly pořízeny tisíce fotografií, převážně dronem. Záběry zachytily zimní krajinu, jakmile to podmínky a příroda dovolí, dron znovu vzlétne, aby zmapoval i jarní krajinu v okolí pevnosti Hanička.

Tajuplné Soví hory

Hanička a Osówka jsou pro turisty velmi poutavé.

"Osówka je poměrně zajímavý komplex a bylo náročné se v něm jenom pohybovat. Zjistili jsme, že tam je spousta chodeb, které nejsou třeba vůbec zadokumentované. Některé jsou nepřístupné, zatopené, zasypané," svěřil se se svou zkušeností Marek Kulkovský s tím, že i do těchto neprozkoumaných prostor snad jednou bude možné také nahlédnout, alespoň virtuálně.

Tajuplné Soví hory, kde se Osówka nachází, se rozkládají jen pár kilometrů za Broumovem nedaleko česko-polských hranic. Od roku 1943 zde tisíce vězňů, převážně Židů ze střední Evropy, budovaly pod velením nacistů rozsáhlý podzemní komplex známý pod krycím názvem Riese - Obr. K vidění je například i velký podzemní sál, v němž nechybějí větrací šachty, vodovodní potrubí, elektroinstalace… Na tu dobu to bylo mimořádné dílo.

Celkový pohled na dělostřelecký srub R-S 79 „Na Mýtině“ po jeho rekonstrukci včetně repliky střílny (zcela vlevo)
Tajemná tvrz Hanička. Pevnost měla být protiatomovým krytem

Hypotézy o využití komplexu jsou různé. Podle jedné z verzí se mělo jednat o sídlo Adolfa Hitlera. Vždyť komplex v Sovích horách měl být propojený i se zámkem Książ v blízkosti Walbřichu. Pod nádvořím zámku vznikal rovněž velký podzemní komplex a při prohlídkách zámku projdete dokonce i místností, která údajně měla sloužit jako ložnice pro samotného říšskoněmeckého vůdce.

„Druhá teorie, která je pravděpodobnější, pojednává o tom, že se mělo jednat o komplex podzemních továren pro válečnou výrobu. Němci v důsledku spojeneckého bombardování využívali lomy, tunely či jiné podzemní objekty, aby do nich ukryli válečnou výrobu,“ poukazuje Jiří Štěpán.

Na budování se podílelo několik tisíc dělníků z koncentračního tábora Gross-Rossen, údajně jich bylo nasazeno 20 až 50 tisíc.

Dnes jsou ze sedmi budovaných podzemních objektů přístupné čtyři. Nejrozsáhlejší je právě Osówka.