"U hasičů jsem od šesti let, dnes mi je 43 a je to můj druhý domov. Velení jednotky SDH jsem převzal od otce a po celou dobu chod a rozvoj zajišťuji s mým bratrem Martinem. Od minulého roku je členem výjezdu také můj syn Petr," říká Petr Šrámek.

Borohrádeckých hasičů je celkem 18, nejmladším členům je 18 let, nejstaršímu 45. Dá se říct, že tato jednotka představuje vyšší level než v minulosti: "Jsme zařazeni druhý rok v kategorii JPO II, což znamená výjezd jednoho družstva k řešení mimořádné události do pěti minut od vyhlášení a držíme neustálou pohotovost čtyř členů. Soužíme podle rozpisu, pravidelně se střídáme, aby to co nejméně zasahovalo do rodinného života členů. Kluci přijedou z práce domů, věnují se svým každodenním povinnostem, rodině a jak ve dne, tak i v noci čekají na vyhlášení poplachu, aby zajistili v našem městě v případě potřeby patřičnou pomoc. Za loňský rok jsme zasahovali celkem u 88 mimořádných událostí."

To samozřejmě vyžaduje dodržovat určitý řád a pravidla. "Bohužel všichni nejsou ochotni je dodržovat, tak po nějaké době působení jsou nuceni odejít, ale zas je nahradí jiní. To takzvané jádro v naší jednotce zůstává již mnoho let. Někteří si neuvědomují na začátku, že tento koníček vyžaduje obětavost a hlavně podporu v rodině," vysvětluje velitel jednotky.

Funguje to tak, jak má. Auta ve zbrojnici jsou umytá, vytřená, naleštěná, připravená k zásahu, a to v kteroukoli hodinu po celý rok. Jednotky se zařazením do kategorie JPO II mají působnost zpravidla do deseti minut jízdy od své základny, ta borohrádecká však zasahuje v rámci mezikrajské spolupráce ve dvou krajích, jak v Královéhradeckém, tak v Pardubickém, s nímž katastr města sousedí. Hasiči ze stanice v Holicích zase vypomáhají na straně Královéhradeckého kraje.

A nejen zásahy, školením a přípravou na ně žijí borohrádečtí hasiči. O své zázemí i techniku se jaksepatří starají. "Peněz není moc, snažíme se hodně získat na dotacích a sponzorských darech místních i jiných firem. Pokud i toto nestačí na naše projekty, zbylá část je po dohodě dofinancovaná městem. Veškeré práce na technice a hasičárně si provádíme sami, a to jak opravy, tak i rekonstrukce a údržby. Každý z kluků, kteří u nás jsou, něco umí," upozorňuje Petr Šrámek.

Že tato parta skutečně leccos dokáže, je vidět: "Říkáme si Tatra tým Hasiči Borohrádek."

Vášeň pro tuto značku je tady cítit. Na poličce ve společenské místnosti hasičárny je vystaven znak Tatra, nad ní je vyřazeno několik modelů Tater a Tatry - ty skutečné nechybí ani v hasičské garáži.

"Mám takové krédo – s jednou cisternou tady hasičinu dělat nebudeme. Vždy se snažím, abychom měli k dispozici alespoň dvě cisterny. Nechci se dočkat toho, že v případě poruchy na jednom vozidle budeme muset zasahovat s vozidlem bez hasebních látek, například pouze s dopravním automobilem. Opravy těchto vozidel například po nehodě můžou být v řádu měsíců. Proto jsme oslovili sponzory, domluvili jsme se na městě a v roce 2017 jsme dostali od profesionálních hasičů z Královéhradeckého kraje starý vyřazený kus z roku 1989, který jsme si sami během jednoho roku kompletně zrekonstruovali. Dáváme tady starým věcem nový život a zařazujeme je do naší výbavy. V Tatra týmu je nás celkem pět, automechanik, lakýrník, elektrikář zámečník a student, hlavně lidi, které to baví. A můžete se těšit, na konec února chystáme jedno velké překvapení, někteří již tuší," dodává s úsměvem Petr Šrámek.