Výkupní ceny řepky vzrostly, místo spalování se ji vyplatí prodat. U jiných plodin rostou náklady a klesají dotace. Šťovík musela firma nahradit.

Výkupní ceny

Farma Tichý ze Záměle pěstuje hned několik plodin, které se dají použít jako biopalivo nebo biomasa. Patří mezi ně řepka olejná nebo lesknice rákosovitá. Ne všechny se ale jako biopaliva skutečně využívají. „Ceny řepky olejné šly v posledních letech dost nahoru. Už se nám nevyplatí s ní topit, raději ji prodáváme. Teoreticky ale může skončit v biopalivu, to už nevíme,“ uvedl předseda představenstva firmy Pavel Tichý.

Stejný osud potkal i krmné obilí, které se také využívalo jako biopalivo. „Vytápěli jsme s ním od roku 2005. Když se ale teď zvýšily ceny, vyplatí se ho prodat,“ dodal Tichý. Teď tedy firma topí odpadem z čištění obilí, řepky a máku.

Nižší dotace

Od pěstování speciálních plodin na biopaliva či biomasu odrazují zemědělce i snižující se dotace. „Až do loňského roku jsme pěstovali šťovík krmný na biomasu. Loni jsme však jeho výrobu zastavili,“ vysvětloval Tichý. Náklady totiž značně převyšovaly výkupní cenu.

Ze začátku zemědělci kompenzovali případné ztráty dotacemi. Ty se ale postupem času snižovaly, takže pěstování se přestalo vyplácet. „Nebylo to žádné unáhlené rozhodnutí. Pěstovali jsme šťovík několik let a opravdu se začalo ukazovat, že výkupní cena není bez dostatečně vysokých dotací adekvátní nákladům,“ popisoval Tichý.

Vysoké náklady

Nevyplácející se šťovík firma nahradila jinou plodinou – lesknicí rákosovitou. Ta se sklízí ve formě sena a používá se ke spalování. „Výkupní cena je zhruba stejná jako u šťovíku, ale náklady jsou nižší. Navíc jí máme jen jeden hektar, takže se to ještě vyplatí,“ uvedl Tichý.

"Problémy působí i to, že trh s biomasou ještě není v České republice tak rozvinutý, jak by bylo třeba," mínil Tichý. Narážel tak na nedostatek firem, které by byly ochotné biomasu druhotně zpracovávat.

LUCIE KUDLÁČKOVÁ