Před čtvrtstoletím se natáčel úspěšný televizní seriál na motivy románu rychnovského rodáka Karla Poláčka. Fanoušci seriálu si možná vybaví scénu, kde jeden z pětice kamarádů Pepek Zilvar z chudobince provokuje za poskakování a odříkávání: „Pan Fajst vepřovou zblajz, pak koupil koninu pro celou rodinu!“

Příběhy Petra Bajzy a jeho kamarádů byly známé i v podání Františka Filipovského, který je četl v rádiu. Jaké asi bylo jeho překvapení, když jednoho dne dostal dopis od skutečného Pepíka Zilvara z chodobince: „Vážený pane! Při nedávné televizní relaci Vtipnější vyhrává velmi se mi líbil Váš příspěvek z knížky Karla Poláčka Bylo nás pět. A tenkrát večer jsem si pomyslel, že by Vás jistě mohlo zajímat, že Zilvar z chudobince ještě žije v Banské Bystrici a je mu už 82 let.“

Žákem T. G. Masaryka

Tím „Zilvarem z chudobince“ byl Bedřich Šofr. „Narodil se 14. září 1890 v Rychnově nad Kněžnou jako jedenácté dítě manželům Marii a Josefu Šofrovým. V letech 1901 až 1909 vychodil rychnovské gymnázium. Když byl v tercii, stihla rodinu první těžká rána osudu. Otec závažně onemocněl kloubovým revmatismem. Železniční správa ho sice poslala do lázní, ale vrátil se nevyléčen, takže nemohl sloužit noční služby a byl propuštěn bez jakékoliv penze, neboť rychnovská lokálka nebyla státní. Městská rada přidělila tatínka do chudobince. Protože však doma měl ještě čtyři malé děti, bydlel dále s rodinou na Velké Láni a chudobinec mu vyplácel 3 zlatky měsíčně proti potvrzení farního úřadu, že ještě nezemřel,“ připomíná badatel Josef Krám.

Navzdory všem strastem Šofr vystudoval matematiku a fyziku na c. k. Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, kde byl žákem i T. G. Masaryka. V publikaci Michala Křížka a Zlaty Troligové Bedřich Šofr - matematik a divadelník se lze dočíst, že Šofr odešel v roce 1919 na Slovensko, kde působil jako gymnaziální profesor a oženil se tam. Roku 1939 se usadil v Hradci Králové, kde přečkal dobu protektorátu. Ale hned po únoru 1948 se dostal do konfliktu s novou mocí kvůli kritice ministra Václava Kopeckého. Trest uvolnění ze školských služeb se později změnil na přeložení do Rychnova. Na tamním gymnáziu učil do roku 1950. Tentýž rok se vrátil na Slovensko, kde opět učil. Napsal několik publikací a jubilejní sjezd Jednoty českých a slovenských matematiků a fyziků mu v roce 1962 udělil čestné uznání.