Bojují o každou korunu. Fotbalové kluby na nejnižších úrovních skládají rozpočty z drobného sponzorství, z hráčských příspěvků a především díky podpoře radnic. Finanční injekce na běžnou činnost od Fotbalové asociace ČR většinou neznají. A tak zůstávají klidné.

Třeba ve Rtyni v Podkrkonoší dají ročně jen 130 tisíc korun za údržbu trávníku. „A to jsme při zemi a nepočítáme do toho třeba zapískování, které děláme každé dva roky. Tahle dodavatelská cena je takový průměr za údržbu hřiště," poukazuje Vladimír Vasiljev, místopředseda TJ Baník Rtyně. Je jedním z lidí, kteří stojí za chodem oddílu. Patří k typickým srdcařům dýchajícím za klub z malého města nebo vesnice.

Raději než na fotbalovou asociaci se podobně velké kluby spoléhají na podporu od radnic. Také ve Valdicích na Jičínsku je největším sponzorem obec.

„Dostáváme 120 tisíc od obce jako od největšího sponzora. Z toho máme třicet tisíc vyslaných na mládež, ostatní jde na běžný provoz," potvrzuje Michal Franc, předseda valdického fotbalového klubu. „Nějaké peníze máme i od sponzorů, v řádech tisíců pak od krajského a okresního svazu," doplňuje.

„Kde na Peltu spoléhali, problém mohou mít. My tyhle peníze neznáme," zní z klubů

Východní Čechy - Také další kluby potvrzují, že bez podpory svazu vyžijí. Nikdy prý nebyla taková, aby výrazně omezila chod klubu.

„Dlouhodobě hospodaříme s vyrovnaným až lehce přebytkovým rozpočtem, s nějakými 350 tisíci na sezonu," říká Slavoj Horák, jednatel FK Černilov. Oddíl z Hradecka má dvě dospělá mužstva, stará se i o pět mládežnických kolektivů. „Dotace, o které bychom případně přišli, činily minulý rok necelých 50 tisíc korun. To není málo, ale když omezíme výdaje, nezkrachujeme," doplňuje.

Fotbalová asociace klubům pravidelně jen s mírným přeplatkem vrací příspěvky za registraci každého hráče a funkcionáře. Třeba FO Křovice z Rychnovska takto vloni dostal 9430 korun. „Ale jsou to z velké části naše peníze. Kdo je registrovaný, dává 200 korun. Měli jsme 37 členů, takže slovo dotace se vztahuje pouze na částku 2030 Kč. Ty jsme utratili za platbu rozhodčích," objasňuje Petr Moravec z křovického fotbalového klubu.

Klíčová podpora obcí

Vladimír Vasiljev ze Rtyně nevzpomíná, že by pro svůj „Baníček" viděl někdy od Fotbalové asociace České republiky grant na běžnou činnost. „O nějakých jednorázových penězích si můžeme zatím nechat zdát," smutní. Právě přitom sedí nad žádostí o dotaci na sportovní aktivity. Fotbalovou asociaci ve Rtyni tentokrát nevyužili, zažádali přímo státní správu.

„Žádali jsme ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy o peníze na přestavbu kabin, které potřebujeme nutně zrekonstruovat. Ale nevybrali nás. Ministryně nakonec po anabázi s panem Peltou a náměstkyní Kratochvílovou tento program zrušila s tím, že vyhlásí nový, dvouletý s větším objemem financí. Poté však sama náhle rezignovala," lituje Vladimír Vasiljev ze Rtyně. „Zprávy o tom, že původně úspěšné žádosti měly i politickou podporu, nejsou tajností," zlobí se nad ztraceným časem.

Také v Zábrodí chtěli renovovat díky dotaci. „Letos jsme žádali prvně, ale byli jsme odmítnuti. Ztratili jsme tím poměrně dost času i peněz. Tak to asi dáme panu Peltovi k úhradě," říká s úsměvem Jiří Matějovic, sekretář oddílu. I klub z Náchodska je vázaný na obec. Právě spolupráce s radnicemi je pro fotbalisty klíčová. Mít movitějšího sponzora je jen výhodou.

„My máme za sebou podporu města, to je klíčové a ohromně si toho ceníme. Kdybychom ji neměli, těžko přežijeme," potvrzuje Vasiljev. „Jestli byli někde závislí na pomoci pana Pelty, jsem zvědavý, jak se s tím vypořádají. Ukáže se to. Ale na okresní úrovni to takhle nefunguje. My na toku peněz z FAČR rozhodně závislí nejsme," doplňuje. Jeho oddíl aktuálně vychovává na 70 dětí, A tým mužů hraje okresní přebor.

Zavlažování i branky

Dotace od svazu či státu fotbalové kluby v minulosti pochopitelně využívaly. Vždy ale šlo o účelové příspěvky. Peníze pro rozvoj získal i zmiňovaný klub ze Rtyně v Podkrkonoší. Před 20 lety tu ještě Českomoravský fotbalový svaz pomohl s budováním travnatého hřiště, před pěti roky pak FAČR se zavlažováním. „Darem jsme na zavlažování dostali 113 tisíc korun," vzpomíná Vasiljev.

Oddíly v minulosti mohly využívat i další dotace. „Týkaly se vždy konkrétního plnění, třeba nákupu bezpečných branek nebo vybavení pro mládež," potvrzuje Slavoj Horák z Černilova. „Peníze z asociace jinak šly hlavně na pokrytí plateb za rozhodčí a delegáty. Odhadem pokryly tak tři měsíce těchto výdajů," dodává černilovský jednatel.

Provozní náklady fotbalových klubů se liší
Hospodaření fotbalových oddílů je závislé na mnoha faktorech. Záleží třeba na počtu mládežnických kolektivů a na úrovni soutěží, v nichž se pohybují muži i mládež. Největší náklady mají kluby pochopitelně s cestováním. Dospělí v současné době už nejčastěji cestují vlastními vozy. „U mládeže často přemlouváme rodiče, aby se střídali," říká Vladimír Vasiljev ze Rtyně. Ruku v ruce s počtem členů jde třeba i starost o trávník. A tak zatímco v Křovicích na Rychnovsku stačí na údržbu hřiště 10 tisíc korun a ve Valdicích se pohybují v rozmezí 35 – 40 tisíc, ve Rtyni v Podkrkonoší vydají za práce externí firmy až 130 tisíc korun.