Jak zregenerovat i zvýšit svoji mozkovou kapacitu vám dnes od 19 hodin poradí v salonku Pelclova divadla Alena Naimanová, která je lektorkou I. stupně trénování paměti. „Co se netrénuje, zakrní. Co se trénuje, roste,“ připomíná Naimanová, že stejně funguje i paměť. Na přednášce rozdá zájemcům testy. Ty si však každý může vyplnit i v soukromí, jejich výsledek nemusí nikde ukazovat, mají sloužit jen pro vlastní orientaci zájemce. Představí metody trénování, poradí, jak odstranit psychické bloky, představí knihy k tématu.

Přednáška je součástí akce Národní týden trénování paměti, lidé se zde dozvědí nejen jak paměť trénovat, ale také se mohou s trenérkou Alenou Naimanovou domluvit na kurzech pro skupiny i jednotlivce.

Naimanová vysvětluje, že se jedná o proces přijímání, ukládání zachovávání a znovuvybavování informací. Postupy se mohou lišit podle toho, s jakou skupinou lidí pracuje. Zdůrazňuje, že velmi důležitá je motivace, zdravá ctižádost a naštvání něco dokázat nejen u mladých studentů, ale také u seniorů. „Nejde jen o to na něco se kouknout, ale je potřeba zapojit více smyslů. Učitelé nebo studenti mohou využívat mnemotechnické pomůcky, a tím zpestřit nezáživné věci,“ doplňuje lektorka. Jako příklad uvádí všem známé rčení Šetři se osle, díky kterému si každý, kdo dávno opustil školní lavice, vybaví poloměr zeměkoule (6 378 km). „Učitel si ve svém oboru může podobné pomůcky tvořit sám nebo jejich vymýšlení může zadat žákům či studentům,“ inspiruje Naimanová.

Senioři se často podceňují, podceňují je i druzí. Starší člověk však podle zkušeností Naimanové má v paměti vše, co prožil. „Může si pamatovat mnohem více než mladý člověk, protože si vybaví a pospojuje i své zkušenosti. Pokud není ve stresu, může si vybavovat svým tempem, využít více smyslů. Svědčí o tom třeba i televizní kvízy. Kolik starších lidí v nich často vyhraje nad mladými studenty,“ motivuje starší generaci Alena Naimanová. Lidé se dožívají stále vyššího věku, pokud začnou brzo a budou se trénovat nejen po tělesné, ale i duševní stránce, mohou prožít aktivní a sebevědomé stáří.

Naimanová dále upozorňuje na pojem náhradní mozková kapacita, na který se přišlo i díky jeptiškám v jednom francouzském klášteře: „Zjistilo se, že pokud děláte běžné úkony netradičním způsobem, rozvíjíte si druhou mozkovou hemisféru a v ní náhradní kapacitu. Sestřičky totiž potřebovaly být stále činné, práce dělaly oběma rukama. Když pak přijde mozková příhoda či jiná nemoc, může mozek využít tuto kapacitu, přispějete si tím k léčbě.

Doporučuje se třeba měnit zažitou cestu na autobus, do práce, některé věci dělat levou rukou, pokud jste pravák, změnit občas místo, kam dáváte hrnky, příbory,“ dává Naimanová jednoduché konkrétní příklady a potvrzuje: Změna je život.