Magdalena Grambová

Velký rozmach zaznamenává počátkem 17. století s příchodem belgické šlechtičny Magdaleny Grambové rodem Rejchlovny z Meldeka, jejíž manžel Nizozemec Kašpar z Grambu, velitel císařského vojska, získal Vamberské panství v roce 1627. Povolala učitelku ze své vlasti z Belgie, aby naučila zdejší ženy způsobu jemných flanderských a bruselských krajek z bavlny a hedvábí, které nesly název “vláčky”. České krajkářky je zdokonalovaly a vymýšlely nové vzory. Vzniklo velké množství krajek, které Vamberk proslavily. Dokladem jsou místní lidové názvy krajek, proto lze považovat zdejší průmysl krajkářský za ryze původní. Vzory se v rodinách dědily z generace na generaci. Krajky byly často jediným zdrojem obživy, krajkářky paličkovaly 16 – 18 hodin denně.

První jednání o zřízení krajkářské školy ve Vamberku se uskutečnila již v roce 1887 a vedením města byla podána žádost na c. k. ministerstvo kultu a vyučování do Vídně. R. 1888 bylo vysokým výnosem ministerstva kultu a vyučování založení krajkářské školy povoleno a poskytnuta roční subvence 360 zlatých.

První škola

V roce 1889 byla ve Vamberku První česká odborná krajkářská škola otevřena a řídilo ji kuratorium města Vamberka. Měla za úkol udržovat tradici ručního paličkování krajek, vychovávat nové krajkářky, zajišťovat prodej a ulevit tak bídě v podhůří Orlických hor.

První učitelkou a správkyní se stala slečna Aloisie Kubiasová.

Krajkářská škola se pracemi svých žákyň úcastnila mnoha výstav a získala významná ocenění, například : v roce 1891 zlatou medaili na jubilejní výstavě v Praze, roku 1893 první cenu na výstavě prvního českého průmyslového spolku pro království České v Praze, 1898 velkou zlatou medaili z odborné krajkářské výstavy pořádané průmyslovým museem v Hradci Králové a roku 1910 na krajkářské výstavě v centrálním kurzu ve Vídni, kterou poctil návštěvou Jeho Veličenstvo císař a král František Josef I.

Jediná v monarchii

V roce 1905 byla škola zestátněna a podřízena císařskokrálovskému Ústrednímu běhu krajkářskému ve Vídni. Byla jedinou z odborných krajkářských škol v celém Rakousko-Uhersku, kde se vyučovalo i kreslení a název První české odborné krajkářské školy ve Vamberku jí byl zachován. Učitelky se vzdělávaly ve Vídni.

Po skončení I. světové války a rozpadu Rakousko-Uherska se v roce 1919 škola ve Vamberku stala pobočkou Státního ústavu školského pro domácký průmysl v Praze. A na Mezinárodní výstavě dekorativního umění v Paříži v roce 1925 prezentovaly vamberecké vláčkové krajky české lidové krajkářství. Česká moderní krajka získala na tomto světovém fóru ocenění nejvyšší. Grand prix za tvorbu Emilie Paličkové a Zlatou medaili za kolekci užitných krajek Marie Sedláčkové Serbouskové.

Pro Expo

Ze sbírek Krajkářské školy bylo roku 1929 zřízeno Muzeum krajky ve Vamberku.

V r. 1964 byl Státní ústav školský pro domácký průmysl Praha přejmenován na Školský ústav umělecké výroby Praha (ŠÚUV).

Od roku 1945 existuje umělecké družstvo Vamberecká krajka Vamberk, které zaměstnávalo krajkářky Podorlicka. Stát pečoval o udržení tradičních lidových řemesel prostřednictvím Ústavu lidové umělecké výroby a dalších institucí, v nichž působili renomovaní umělci a odborníci. Ve Vamberku byla realizována převážná část souborů krajek, které reprezentovaly Československý stát na EXPO Brusel 1958 a Montreal 1967, kde česká krajka získala nejvyšší ocenění.

V roce 1999 (110 let existence školy ve Vamberku) byl Školský ústav umělecké výroby a jeho pobočky po České republice Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy zrušeny. Škola ve Vamberku přechází za podpory města Vamberk pod okresní Dům dětí a mládeže v Rychnově nad Kněžnou a to do 31. prosince 2004.

Pak se na rok a půl stává součástí příspěvkové organizace KRAJKA – středisko pro volný čas, Vamberk. jejímž zřizovatelem bylo Město Vamberk.

Od 1.září 2006 je Krajkářská škola Vamberk organizační složkou města Vamberka.

V současné době školu navštěvuje v zájmových kurzech na 100 žákyň, děvčat a dospělých z Vamberka i okolí.

Úcta k tradici

Škola vychovává krajkářky v úctě k tradici, rozvíjí jejich umělecké cítění a vkus. Odborně a výtvarně vzdělané učitelky zajišťují výuku na kvalitativně vysoké úrovni a samy kreslí nové návrhy. Žákyně se podílejí na jejich realizaci v ručně paličkované krajce, které reprezentují školu a město Vamberk na výstavách v České republice i v zahraničí.

Město Vamberk od roku 1994 pořádá Mezinárodní setkání krajkářek s účastí krajkářek z ciziny, se vzdělávacími semináři a výstavami. Při nichž od roku 2002 Muzeum krajky ve Vamberku spoluorganizuje soutěžní přehlídku českých výtvarníků Bienále české krajky ve Vamberku. V lichých letech se konají na přelomu června a července Krajkářské slavnosti ve Vamberku.

(zr)