Není žádným tajemstvím, že starší lidé s věkem nad padesát let nemají na růžích ustálo. Tedy pokud ztratí práci. Nové zaměstnání shánějí mnohem hůře než mladší generace. Dokonce z některých statistik vyplývá, že lidí bez práce nad padesátku je u nás zhruba čtyřicet procent.

„Opravdu nevím, jestli v kraji je čtyřicet procent nezaměstnaných nad padesát let. V každém případě jsme zaznamenali nárůst starších klientů. Jenže kde je věková hranice. Přece jen se prodlužuje doba odchodu do důchodu. Ale pochopitelně i my jsme zaznamenali, že mnohem častěji práci získá mladší člověk,“ uvedl ředitel královéhradecké krajské pobočky úřadu práce Martin Horák.

Jak dodal, na druhé straně jsou ještě obory, kde firmy naopak před mladými dávají přednost starším a zkušenějším zaměstnancům. „Jedná se především o technické obory. Moderně vybavená pracoviště totiž neznamenají již takovou fyzickou zátěž jako v minulosti a starší generace si s tím poradí. Některé firmy právě starším navíc nabízejí kurzy, kdy je do obsluhy nových zařízení zaučí. Starší generace vyhrává hlavně tím, že se mladí do technických oborů příliš nehrnou,“ vysvětluje Martin Horák.

Někteří personalisté si pro práci ve firmě opravdu raději vybírají mladé. Nemají sice praxi, ale nemusejí jim pro změnu tolik platit. Jenže při nabídce zaměstnání vám to nikdo nepotvrdí. „Jsem bez práce téměř rok. Je mi přes padesát. I když jsem několikrát prošel v síti výběru do druhého či třetího kola, stejně se mi zástupci firmy ozvali a skončilo to odmítnutím. Je mi doma trapně, celý život jsem pracoval. Teď jen věřím, že s veřejnými pracemi se alespoň někde chytím,“ přiznal se pan Josef z Královéhradecka, který nechtěl být jmenován.

Jak některé zkušenosti potvrzují, generační krize a propouštění starších lidí v zahraničí tolik nehrozí. Zvolili jednoduchý recept. Dali dohromady týmy starších, a tedy zkušených s mladými a operativnějšími.