„Lidé se v 90. letech změnili. Dříve měli nedostatek, ale teď mají naopak nadbytek všeho, co vyžadují. Nemají tedy potřebu si špinit ruce takovouto prací, obchody jim vše poskytnou" dodává Filip Šrůtek, archeolog z Muzea východních Čech v Hradci Králové.
Zemědělci v našem regionu o podobnou činnost nejeví zájem. Většinu své produkce se jim podaří udat na trhu. Ostatně v rychnovském okrese se ani veřejnost o paběrkování nezajímá. Většina oslovených zástupců zemědělců slyšela o tomto tématu poprvé a neregistrují ani, že by je někdo, kdo by měl o sběr nevyužitelných plodin zájem, kontaktoval.
„Zpočátku to nepovažují za problém. Zjistili jsme, že je velmi malé povědomí o této problematice. Nesbírají se data. Je to neprobádaná oblast," uvedl člen iniciativy Zachraň jídlo Adam Podlaha Deníku. Celkově mají svázané ruce. Příliš malé plodiny s neobvyklým tvarem nebo s nevyhovující barvou v obchodních řetězcích nemohou udat. Zůstávají tedy zcela nevyužity, i když jejich hodnota klesla pouze z estetického hlediska. Existují i iniciativy, které chtějí znovunavrátit tuto tradici.
Například již zmíněné Zachraň jídlo má ve svých programech paběrkování. Projekt rozjeli před rokem a mají velké ohlasy. Do potravinových bank se jim loni podařilo nasbírat osm tun jídla.
A co konktrétně paběrkování znamená? Jedná se o sběr plodin, které zůstaly po sklizni na poli nebo v sadu. Nevyhovují převážně z estetického hlediska. V současnosti se paběrkováním lidé snaží zamezit zbytečnému plýtvání zdravých plodin. V minulosti se paběrkování věnovali především chudí venkované a nižší vrstvy obyvatel. (zup)