Je reálnou šancí, že už v příštím roce by strážníci Městských policií a dopravní policisté nemuseli respektovat výmluvy majitelů vozů, že oni za přestupek nemohou, jelikož řídila osoba blízká.

Nešťastná verze

„Medializací osoby blízké došlo k tomu, že řidiči mají výmluvy. Snaží se vyvléknout z dopravních přestupků. Tato verze zákona byla opravdu nešťastná,“ komentoval včera situaci velitel kosteleckých strážníků Petr Černohorský.

Podobné zkušenosti mají i další městské policie v rychnovském regionu. „Výmluvy na osoby blízké jsou velmi časté. Nám pak chybí páka na potrestání viníků přestupků. Nejčastěji se tak řidiči vymlouvají v případě špatného parkování. Ta výmluva je tak častá, že s ní vlastně částečně počítáme. Viníky lze tedy potrestat tím, že majitel auta, které na Rychnovsku spáchalo přestupek, přijede například až z Prahy říci, že v tu dobu řídila osoba blízká. Nákladnější cesta je také určitou sankcí a příště si alespoň zaparkuje tam, kde to je povolené,“ prozradil jeden z oslovených strážníků, který si nepřál být jmenován.

Tyto praktiky připouští i dobrušský velitel Městské policie Luboš Adamec. „Díky možnosti výmluvy na osobu blízkou jsme tak trochu v kleštích. Pokud nechytneme řidiče přímo na místě, s touto verzí musíme počítat. Zveme si majitele vozů osobně,“ komentoval případy Adamec.

Pod tíhou důkazů

Pokračoval, že výjimkou nejsou ani řidiči, kteří překročí rychlost a jsou na záběru kamery či na snímku. Tvrdí, že v inkriminovanou dobu řídila osoba blízká. „Opravdu někteří jsou tak otrlí, že teprve pod tíhou důkazů, tedy záznamu z kamery nebo na základě fotografie, připustí, že vůz řídili,“ uvedl Adamec.


I samotní motorité připouštějí, že možnost výmluvy na osobu blízkou je pro ně pohodlná. „Nedávno jsem zrovna stál v zákazu zastavení. Lístek od policie jsem strčil do kapsy a později se dostavil k nim. Osoba blízká mě zachránila před pokutou,“ prozradil svou zkušenost třiatřicetiletý řidič ze Solnicka.

Řidiči, kteří nebyli při přestupku přistiženi na místě, se právě velmi často vymlouvají, že vůz neřídili a vinkriminovanou dobu jej měla osoba blízká. Její jméno nemusí udat. Tak dochází ktomu, že řada přestupků končí jako odložených. „Na osobu blízkou jsem se dvakrát vymluvil vHradci Králové. Vždy šlo o parkování vzákazových zónách,“ prozradil Pavel Věříš ze Solnicka.