Filip Foltán, kněz Římskokatolické farnosti - děkanství Opočno, přiblížil na úvod život svatého Františka, jehož slova i skutky byly konkrétním výrazem jeho lásky ke každému živému tvorovi. Jak prozradil, žehnání, jaké se uskutečnilo nyní i v Opočně, je zvyklostí hlavně v jižních zemích.

„Končí takové období v církvi - doba stvoření, která začíná na začátku září a končí 4. října, proto dnes zvířátkům žehnáme. Letos je to poprvé, předtím byl covid, takže jsme to nebyli schopni zorganizovat, báli jsme se, tak jsem to letos zkusil,“ řekl Filip Foltán.

Mezi žehnanými mazlíčky byla například i jeho kočka, podle níž se prý řídí domácnost, a kočky z opočenského kláštera.

Se svými domácími mazlíčky dorazilo několik zájemců o požehnání, mezi nimi i manželé Veronika a Marek Dobrodinští z Bohuslavic. Ti s sebou přivezli dva psy a králíka. „Pana faráře známe, protože jsme s ním byli v létě v Římě. Sleduji jeho stránky, tahle akce se mi líbila. A nemáme to daleko,“ dodala s úsměvem Veronika. 

František z Assisi je jeden z nejvýznamnějších a nejznámějších světců, žil v letech 1881 – 1226. Byl synem bohatého obchodníka v umbrijském Assisi. Jako mladík byl rozverný a bezstarostný, ale dojmy z občanské války ho přivedly blíže k náboženství. František se stále více zajímal o nemocné a chudé. Podle vidění, jež měl při modlitbách v kostele roku 1208, vyšel kázat v jediném šatě, bez peněz, bez hole a bos. Brzy se k němu přidali první tři stejně smýšlející, kteří 16. 8. 1209 oblékli „roucho chudoby“, tento den je považován za počátek františkánského řádu, který František pojmenoval řádem „menších bratrů“.
Odmítali jakékoli vlastnictví majetku, učenost i církevní úřady, jen několik z nich mělo církevní svěcení, sám František nikdy vysvěcen na kněze nebyl.
Ještě před oficiálním papežským potvrzením řádu se také ustavila ženská odnož Františkovy řehole, takzvané chudé paní čili klarisky, jejichž první komunitu založil František spolu s Klárou z Assisi roku 1212.
František propagoval lásku k veškerému stvoření v kosmu, svůj obdiv k bohu projevoval i přátelskou náklonností ke zvířatům, která mu oplácela stejně, což se stalo námětem mnoha legend.