"Uděláme si z toho takovou bojovku, kdy budeme hledat zazděnou Kateřinu ze Šelmberka. Pověst o Kateřině ze Šelmberka je přibližně 500 let stará a to tady ještě na původním hradě žil mocný a bohatý Mikuláš mladší Trčka z Lípy," říká a sestupuje do neznámého, jen baterkou osvětleného sklepení opočenského zámku.

Kateřina byla Mikulášovou chotí, třikrát mladší než on sám. Pověst vypráví, že ji nechal přivázat ke křeslu a zaživa zazdít do sklepa poté, co se prozradilo, že láskou neplane k němu, ale k jistému rytíři. Ten přišel o hlavu a chůva, která se ujala role jejich prostřednice, byla upálena.

"Říká se, že ve druhé polovině 19. století, když zámek procházel velikou rekonstrukcí, prý byly odhaleny kosti, které byly připoutány k nějakému křeslu, ale díky špatnému zacházení dělníků, kteří to vytahovali, se všechno rozpadlo na prach," připomíná dále kastelán.

Zdroj: Youtube

Návštěvníci virtuálně procházející prastarými podzemními prostory uvidí také dobovou Poděbradku i několik dochovaných lahví vína. Třetí sklepení je spíš velkou hladomornou. Prohlídka pokračuje do nejstarších pozůstatků po gotickém hradu.

A nejen tam mají zájemci možnost nahlédnout v době uzavření památek díky projektu, do něhož se zapojili kasteláni z několika zámků ve správě Národního památkového ústavu. V Královéhradeckém kraji se s nimi pomyslně vydají také do sklepení zámku Hrádku u Nechanic, do věže Kardinálka či na jeho střechu. A do výšin zve i ratibořický zámek, jehož půda ukrývá starý hodinový stroj a také lze odsud vystoupat do vyhlídkového nadstřešního altánu, kde odpočítává čas mladší hodinový stroj.