Ocenění je udělováno lidem, kteří se zasloužili o dobré jméno kraje a svým životem mohou jít příkladem.
„Ocenění předáme na slavnostním večeru v Kodymově národním domě. Je udělováno lidem, kteří se významnou měrou zasloužili o dobré jméno našeho kraje v nadregionálním měřítku a svým životem mohou jít příkladem budoucím generacím. V roce 2007 jej získali Naděžda Kavalírová, předsedkyně Svazu politických vězňů, arcibiskup Karel Otčenášek a in memoriam Josef Archleb, pokrokový starosta Dobrušky z přelomu 19. a 20. století. Rodáci z Opočna, Českého Meziříčí a Dobrušky,“ upřesnil předseda sdružení Abakus Jiří Králíček.
Letos bylo nominováno sedm osobností, mimo blízkého okolí Opočna a Dobrušky také rodáci z Jaroměře a Hronova. Na nominacích spolupracovali například textař a básník Miloň Čepelka i předčasně zesnulý bývalý přednosta okresního úřadu Petr Narwa. „Byl to právě Petr Narwa, který dal impuls a zaštítil vydání knih o osudech občanů okresu Rychnov nad Kněžnou v těžkých životních obdobích 20. století,“ připomněl Králíček.
O významu ocenění svědčí zájem představitelů samospráv obcí podporujících projekt Rodný kraj Františka Kupky. Udílení se zúčastní zástupci patnácti obci, účast potvrdili i starosta Litomyšle Michal Kortyš a ředitelka Nadace Jana a Medy Mládkových Jana Šorfová, se kterými město Opočno připravuje spolupráci v kultuře a turistickém ruchu. Pozvání přijali Naděžda Kavalírová a arcibiskup Karel Otčenášek.
Letošní, již čtvrtý ročník Kulturního festivalu Františka Kupky, pořádaný o.s. ABAKUS a městem Opočno bude slavnostně ukončen 7. října 2008.Výstavy (František Kupka a Otto Guntfreund – čeští dobrovolníci za 1. světové války a fotografický cyklus Karla Steinera Češi ve Francii a Puteaux v současné fotografii), které proběhly pod záštitou Předsedy senátu ČR Přemysla Sobotky jsou naposledy mimořádně přístupny v zámeckém letohrádku v úterý 7.10. od 17,00 hod do 18,30 hodin.
Ludmila Mojžíšová, terapeutka zabývající se rehabilitací a cvičením pro léčbu neplodnosti
(25. 10. 1932 Užhorod – 3.1.1992 Praha)
Nejútlejší dětství prožila na Podkarpatské Rusi v rodině kamnáře Karla Havla, jenž sem odešel za prací. Její rodina se brzy přestěhovala do Opočna. Po válce nastoupila na zdravotnickou školu, kde se věnovala sportu. Nakonec začala pracovat ve známém Tyršově ústavu v Praze. Pomáhala sportovcům, kteří i díky její péči bojovali o rekordy a medaile. Zanedlouho byla její praxe tolik proslulá, že ji začaly navštěvovat i ženy toužící po otěhotnění. Přestože byly výsledky její léčby ženské sterility prokazatelné, nebyla její metoda oficiálně uznávána. Až tlak pacientek přiměl ministerstvo zdravotnictví k tomu, že roce 1986 udělilo její metodě statut doplňkové léčby. V roce 1990 udělil úřední osvědčení na její léčebnou metodu ministr zdravotnictví Martin Bojar.
Předala mnoho zkušeností a nejen fyzicky pomohla mnoha lidem. V roce 1992 zemřela na rakovinu, její práce byla doceněna až po její smrti.
Egon Hostovský, spisovatel psychologicky orientované prózy
(23. 4. 1908 Hronov- 7.5. 1973 Montclair, New Jersey,USA)
Vystudoval reálné gymnázium v Náchodě. V letech 1930 – 1937 spolupracoval s pražskými nakladatelstvími Melantrich, Šolc a Šimáček, SFINX. Získal literární ceny: Nakladatelství Melantrich, Hlavního města Prahy a Státní cenu. V roce 1937 vstoupil do služeb ministerstva zahraničí. Za okupace ČSR působil v Belgii, Francii, Portugalsku a od roku 1940 v USA. Zde působil a československém konzulátu. Po válce byl legačním tajemníkem a později charge d´affairtes československého velvyslanectví v norském Oslo. V roce 1950 se vrátil zpět do USA. Zde učil češtinu na jazykové škole, věnoval se žurnalistice a spolupráci s rozhlasem. I v exilu pokračoval v literární tvorbě. Do rodné vlasti se již nikdy nepodíval, přestože o to usiloval. Po jeho smrti byla založena Literární cena Egona Hostovského.
Ocenění převezmou: dcera Ludmily Mojžíšové Jana Mojžíšová, dcera Egona Hostovského Olga Castiellová – Hostovská
