Opočno jako výspa komunismu v zemích českých? Naštěstí ne! Ovšem zápis v opočenské kronice ukazuje, že někteří Opočeňáci si osvojili komunistické manýry již dlouho před 48. rokem. Že by šlo o idealistické snílky, nebo to bylo jinak? Text v kronice odpovídá spíše druhé možnosti, tedy „jinak":

„Ve schůzích městského zastupitelstva byly v roce 1919 několikrát na přetřese veliké škody, které od dospělých i nedospělých v opočenském parku a v oboře páchány byly. V oboře daňkův více nebylo, během války byli vybiti, aby časem sytili důstojníky rakouské armády. Zahradníci, lesní a hajní báli se po státním převratu škůdce v parku a v oboře napomínati. Škůdcové takoví vykřikovali, že park i obora jsou jejich a že tam si mohou počínat, jak chtějí. Bylať tehdy nálada v lidu většinou komunistická. V parku a v oboře lámaly se větve se stromů, odnášely ochranné ploty a zábradlí, vylamovaly zdi a rozbíjely kamenné stoly a lávky, též mramorové desky s nápisy jmen cest a lesních tratí. (Nápisy na deskách byly vesměs německé.) Byla to v oboře a parku pravá „ohavnost dopuštění". Trvalo potom dlouho, než poškozené zdi a ploty a ochranné zábradlí v oboře a v parku nákladem velkostatku poněkud opraveny byly."

Tak praví zápis v opočenské kronice k roku 1919. Lidé si zkrátka o parku a oboře řekli, že jsou jejich a podle toho s nimi i naložili. Větve polámat a spálit, tu si vzít plot na zahrádku, tam zase kameny na chodník. Nač se starat, když je to zdarma? A když je tu tolik jiných zájemců. Takový je bohužel obvykle osud věcí, které patří všem, aniž by se o ně dotyční museli zasloužit. Nikdo si jich pořádně neváží a každý se je snaží vytěžit na maximum, než to udělají ostatní. Jen je škoda, že tato epizodka z dějin Opočna nevešla ve známost v celém tehdejším Československu. Bylo by fajn, kdyby se československý lid mohl s praktickou ukázkou komunismu seznámit blíže a především včas.

(jm)