Dagmar Honsnejmanová je nejen publicistkou, je ženou mnoha profesí a zálib. Pracuje v obci Mokré, kde vede úřední agendu a účetnictví obecního úřadu, zároveň je místostarostkou, kronikářkou, knihovnicí, šéfredaktorkou místního zpravodaje a webmasterem stránek obce, kroniky a knihovny. Kromě toho se stará o zdejší kulturní program, pod širým nebem, v mokerském klubu i přímo v Čajovně u bludičky, kam zve zajímavé osobnosti. Pyšní se řadou titulů, ať už za webové stránky, Knihovnu roku, a mimo jiné je také Knihovnicí roku a Ženou regionu Královéhradeckého kraje.

„Fotografování mě vždycky lákalo“

K jejím největším zálibám patří fotografování, psaní a vyrábění keramiky. Asi nejsrdečnější záležitostí se však pro ni stalo fotografování.

„Fotografování máme v rodině, moje mamka vystudovala chemicko-technologickou fakultu v Pardubicích – obor fotografie, dělala si i sama fotky. Fotografovala dlouho a pak, když jsem dostala svůj první fotoaparát, fotografování mě chytlo také. Vždycky mě to lákalo,“ tvrdí.

Nejraději prý zachycuje proměny přírody v Mokrém a jeho okolí. Je pravou mokerskou patriotkou. Žije zde už od roku 1984 a od roku 1997 vede mokerskou knihovnu, kdy obnovila její činnost, musela být nově zařízena a vybavena knihami. A na nedostatek čtenářů si nestěžuje, chodí sem lidi i z okolí, nejen z Mokrého.

„Kdysi tu byla, ale v normalizačních letech knihovnu, která tu fungovala už od roku 1889, zlikvidovali. Založil ji pan Emil Musil Daňkovský, působil tady jako řídící učitel, byl velice vzdělaný a jazykově nadaný. Překládal Karla Maye a jeho překlady se vydávají dodnes,“ připomíná knihovnice slavnou osobnost, která se tak stala druhým patronem knihovny.
První patronkou je nalezená bludička Mokřinka.

Odkud se vzaly bludičky

V knihovně také začaly vznikat mokerské pohádkové příběhy.

„Takovým zlomem byl rok 2004, když jsme začali pořádat pro děti soutěže v malování. Podle kroniky tady kdysi byly bludičky, byly tu bažiny a v důsledku toho, že se tady odvodňovaly pozemky, zmizely. Po revoluci se pozemky vracely do soukromých rukou a z některých zase začaly vznikat močály zarostlé rákosím. Tak mě napadlo, že když se bažiny vrátily, mohly se vrátit i bludičky. Jedním z prvních úkolů pro děti i dospělé tedy bylo najít bludičky a namalovat je,“ vysvětluje Dagmar Honsnejmanová.

Ohlédnutí za zimou v Dobrušce.
OBRAZEM: Ohlédnutí za letošní zimou v Dobrušce

K obrázkům časem hledači těchto bytostí přidali i příběhy a nakonec se zrodil katalog mokerských bludiček. Díky bludičkám, které ji byly inspirací, Dagmar Honsnejmanová napsala pohádky z Mokrého a okolí.

Čajovna u bludičky

Když se před několika lety, po rekonstrukci budovy obecního úřadu, prostory knihovny rozšířily, otevřela zde Čajovnu u bludičky, kde připravuje výstavy, setkání nejen seniorů a kam zve zajímavé osobnosti. Čajovna díky své činnosti dokonce získala třetí místo v celostátní soutěži Senior roku – kategorie Nejlepší klub.

„V knihovně byli hosty například náš velice známý egyptolog Miroslav Verner, Stanislav Motl, Miloň Čepelka, marmeládová královna Blanka Milfaitová nebo mořeplavec Petr Ondráček. Naše knihovna byla mediálním partnerem jeho pokusu obeplout svět na plachetnici. I když se mu to nakonec nepodařilo, jeho přivítání v Čechách se uskutečnilo právě v Mokrém,“ upozorňuje knihovnice.

Knihovna za podpory obce pořádá velké množství různých akcí pro všechny věkové kategorie. Jen za loňský rok bylo těch různých setkání, akcí a soutěží v Mokrém více než padesát.

Opilý Izidor a buchta od mamky

Další záliba vaření pak knihovnici dovedla k sepsání Mokerského receptáře (2018), v němž najdeme třeba „buchty od mamky“, ale i „opilého Izidora“ nebo „cuketu, co bylo doma“.

„Recepty jsem sbírala několik let. Půjčovala jsem si i staré kuchařky v těch typických černých sešitech po babičkách, z nichž jsem vybírala. Receptář je sestavený podle popisných čísel a má velký úspěch,“ dodává Dagmar Honsnejmanová, jejímž velkým snem je ještě vydat vázanou knihu pohádek a možná prý časem dojde i na pokračování Mokerského receptáře. První recepty druhého dílu již pomalu sepisuje.

Ilustrační fotografie.
Mateřinky připravují dny otevřených dveří