Omezení kouření 
v restauracích padlo

Zákon, tak jak byl výsledně předložen pro hlasování, nezakazoval striktně kouření, nicméně výrazně zpřísňoval podmínky, za kterých provozovatelé mohou kouření povolit.
Kuřácké prostory měly zabírat výrazně menší část z celkového prostoru a měly být bez obsluhy.
Hotel Panorama v Rychnově nad Kněžnou byl v předstihu. Případné komplikace, které by mohly přijetím zákona vzniknout, se ho netýkaly. Jeho prostory jsou už delší dobu nekuřácké, výjimkou je letní zahrádka. „Nedávno jsme předělávali celou restauraci. Téměř vše je zde nové. V minulosti jsme měli pár kuřáckých pokojů a salónek, ale i od toho jsme upustili. Když prostě převážila poptávka nekuřáků nad tou kuřáckou, rozhodli jsme se pro celkové nekuřácké prostředí. Již delší dobu jsme zařízeni tak, jako by protikuřácký zákon prošel i v jeho původně přísnější verzi," řekl jednatel hotelu Michael Duben.
Ovšem zcela jiná situace byla tam, kde je zvykem si k vychutnání piva dát i cigaretu, například v motorestu Čestická hospoda.
„U nás se chodí na pivo a hosté si u toho rádi zapálí. Samozřejmě zde máme i nekuřáckou část, zejména pro podávání obědů. Ale

kdyby zákon prošel, byl by to zásah do podnikání. Stát by mi ho tím asi i zrušil. Protože přestavba prostorů by stála mnoho nákladů. Nikdo by nám to neproplatil. Vítám, že zákon neprošel, protože přestavba restaurace by se mi nevyplatila. Dnes jsou podmínky ideální. Hospoda si sama určí, jak to chce mít." prozradil majitel Pavel Zaujec.
Dalším místem, kde neschválení zákonu uvítali, byl

Hostinec Na Náměstí v Borohrádku. Presto zde by se změnám přizpůsobili. „U nás je to s kouřením půl na půl. Ve větším městě by zákon neměl takový dopad, jako u nás. Někteří stálí hosté by k nám chodili asi jen víkendově, protože doma nekouří, ale k pivu si rádi zapálí. Přesto by to nebyl tak hrozný problém. Prostory by se požadavkům přizpůsobily," řekl provozovatel Pavel Rydrych.

Dříve se „čudilo" ve vlacích i špitálech

Pro mnohé kuřáky nepředstavitelná představa. Dříve se mohlo kouřit všude a nikdo to neřešil. V dnešní době jsou kuřáci omezováni a hlídáni. Před rokem 1989 neexistovala žádná pravidla o tom, kde se smí a nesmí kouřit. Zajímavostí je i fakt, že v minulosti se mohlo kouřit i ve vlacích nebo dokonce v nemocnicích, kde je to dnes úplně zakázáno. Pro dnešní společnost je tato představa svobodného kouření naprosto nereálná.
V 80. letech neexistoval žádný zákon, který by se snažil omezovat kouření a staral se tak o zdraví celé společnosti. Pro lidi bylo tehdy úplně normální zapálit si, kde se jim zlíbí, a už vůbec neřešili, že by to mohlo někomu vadit. Zásadní zlom pro kuřáky nastal na konci dvacátého století, kdy vědecké výzkumy začaly jasně ukazovat na to, že kuřákům se musí nasadit jasná pravidla, která mimochodem platí dodnes. Důležitostí se stává zdraví lidí, které výrazně poškozuje právě kouření cigaret. Je známo, že cigarety škodí i lidem, kteří kouř jen vdechují. Do budoucna můžeme počítat se skutečností, že budou i nadále přibývat zákony, které mají kuřákům v kouření zabránit a nebo je donutit úplně přestat.
Teď se však situace zkomplikovala a dá se očekávat, že ještě nejméně několik let budou pravidla určující, kde je možné kouřit, benevolentní. Tedy alespoň v porovnání s ostatními státy Evropské unie. (mb)