Alois Fišárek (nar. 7. ledna 1943 v Opočně) zemřel v sobotu 4. listopadu. „Filmový střihač a pedagog Alois Fišárek, držitel šesti Českých lvů, které obdržel za snímky Akumulátor 1, Kolja, Kanárek, Tmavomodrý svět, Kuky se vrací a v roce 2018 za mimořádný přínos české kinematografii,“ připomíná na svých webových stránkách úspěchy svého slavného rodáka i město Opočno.

Před 10 lety vznikl neplánově na jeho chatě v Říčkách rozhovor pro Deník, v němž Alois Fišárek přiblížil i svou rodinnou historii: „Můj dědeček Cyril Vaníček byl v Opočně starostou od roku 1924 do roku 1944 a měl tam spoustu známých. Moji rodiče odešli do Opočna kvůli jednoduchosti - v té době se totiž báli, že by po nich šlo v Praze gestapo, protože máma se znala s Fučíkem a dalšími lidmi. A opravdu se jim taky vůbec nic nestalo. Táta tam byl hodně aktivní, pořádal koncerty, na které jezdil velmi slavný pianista Páleniček, také zval spousty herců, jako např. Václava Vydru staršího. Na to si ale osobně moc nepamatuju…pak jsme se odstěhovali do Prahy.“

NA CHALUPĚ V ŘÍČKÁCH je střihačovo království. Alois Fišárek se sem rád vrací.
„Jsem člověk, kterému nevadí, že stojí v pozadí“

K Opočnu se vázaly i jeho úplně prvotní vzpomínky: „Na dvoře domu, kde jsme bydleli, byl docela vysoký schod, po obou stranách rostly rybízy a na konci byl altánek, kde dědeček sedával… Pamatuju si, jak jsem se tam za ním batolil. Nejenže si to pamatuju, ale dokonce i vidím, jak to tam vypadalo. Žili jsme tam tři rodiny – dědeček, Vaníčkovi, což byl bratr mé matky, a my.“

Silný vztah měl také k Říčkám, které se po druhé světové válce staly jakousi Mekkou umělců, a chalupu si zde pořídil i otec Aloise Fišárka, významný český malíř a výtvarný pedagog.

Před pěti lety bylo tomuto slavnému filmovému střihači na Dobrušské filmové klapce uděleno ocenění Osobnost rodného kraje Františka Kupky - za přínos pro českou kulturu a za vřelý vztah k rodnému kraji.