Obce mají školu na první příčce, malotřídky se drží

Taková situace se řeší i v mnoha horských obcích, jednou takovou je Orlické Záhoří. Dětí je tu totiž pomálu, mladí se stěhují do měst nebo větších vesnic. Je to už takový trend, jak říká i tamní starosta. Ten ale nic nevzdává a snaží se to řešit.
„Nejhorší věc, co bychom v tuto chvíli mohli udělat, je školu zavřít.

My zde ale chceme zachovat pravý vesnický život, proto nic rušit nehodláme. V obci by nikdy neměla chybět škola, školka, ani pošta. Proto se to snažíme za každou cenu udržet," vysvětluje  starosta obce Vojtěch Špinler.
Podle něho jsou malotřídní školy velice dobrou věcí, děti se učí v podstatě v přírodě. Nemusí nikam dojíždět.
Orlické Záhoří se snaží základní školu, ale i mateřskou finančně podporovat.

Budova je po rekonstrukci, mají zde i nové vybavení. I když je dětí v obci málo, protože se mladí lidé stěhují pryč, spolupracují i se sousední zemí. Ve školce totiž mají čtyři děti z Polska.
„Naše kapacita ve škole je maximálně patnáct dětí, v tuto chvíli jich sem chodí celkem dvanáct, což je dostatečné. Naší nevýhodou je, že nemáme v těsné blízkosti obec, z které by sem mohly děti dojíždět. Nejblíže je Deštné, to má ale svou školu. Jsme tu trochu odříznutí,"prozrazuje ředitel základní školy v Orlickém Záhoří Milan Greguš.
Základní a mateřská škola v Orlickém Záhoří se nachází v horské oblasti, proto je výhodné spolupracovat s polskými sousedy, kteří sem mají lepší dojezdnost.
Jak říká i starosta Vojtěch Špinler, polským žákům se nevyhýbají.

Obec také poskytuje byty pro rodiny sociálně slabší. Zájem rodičů o vyučování je z osmdesáti pěti procent, bohužel jsou prý ale i tací, kteří děti vozí jinam, a to jen z toho důvodu, že se s obcí nepohodli.
Výhodou všech malotřídních škol je hlavně domácká atmosféra a přátelský kolektiv.
„O každém dítěti víme všechno, známe se tu.  Při výuce se dostanou všichni žáci na řadu. Díky alternativnímu vyučování máme možnost na hlavní předměty děti rozdělit, abychom se mohli zabývat pouze jednou skupinou. I když si nemyslím, že by to byla nevýhoda, když se učí něco najednou. Mohou si totiž vzájemně pomoci," prozrazuje ředitelka základní školy v Podbřezí Radomila Zelená.

Strach z budoucnosti je zřejmý, dětí je málo.
Například v Rybné nad Zdobnicí mají momentálně 27 dětí, předloni jich ale bylo pouhých 13.

„Problémem je, že jsme na rozhraní obcí, hned vedle je například Záchlumí, to má také svoji vlastní školu. Proto dochází často k tomu, že máme dlouhodobě nenaplněnou kapacitu. Zániku se bojíme, vše se tu totiž ruší, není tu už ani pořádná restaurace, nejspíš se zruší i pošta," potvrzuje ředitelka základní a mateřské školy v Rybné nad Zdobnicí Ilona Slaninová.
Školy mají oporu
Obec se ale nevzdává, má v plánu nadále školu i školku financovat.

„Zastupitelstvo chápe, že je potřeba, aby tu byla škola i obchod. Proto máme stále tendenci to tu udržet. Vše ale záleží na počtu dětí. Tento rok je ale co se týče počtu žáků velmi dobrý. Ročně na provoz školy a mzdy doplácíme okolo 600 tisíc korun," uvádí starostka Rybné nad Zdobnicí Marie Valášková.
Malotřídní školu navštěvují také žáci v Česticíh.

Ze strany rodičů je o vyučování velký zájem,většina z nich sem umísťuje svoje děti.

„ Jsou tu všechny děti z vesnice, pouze výjimečně je dávají rodiče jinam například z organizačních důvodů. Zatím se držíme. Máme 27 žáků, vše ale záleží na zřizovateli, jak nás podpoří v těch horších ročnících," dodává ředitelka základní školy v Česticích Helena Horská.