Před šesti lety areál převzal Královéhradecký kraj, který plánuje jeho ucelenou revitalizaci a zpřístupnění. Jako první se proměny dočkají klášterní zahrady, kde má v rámci připraveného projektu vzniknout například zázemí pro volnočasové a kulturní akce či vzdělávací aktivity. Kraj dokázal na oživení a zpřístupnění zahrad získat zásadní podporu z takzvaných norských fondů: z celkových nákladů ve výši přes 5,25 milionu korun pokryje norská podpora 4,75 milionu korun.

Vize pro klášter?

Největší podporu ve veřejném průzkumu v Opočně získala oáza klidu. Druhý nejvyšší počet respondentů byl pro ubytování poutníků, turistů, baťůžkářů. Třetí příčku v počtu hlasů si vydobyly koncerty v zahradě. Shodný počet lidí pak hlasoval pro využití pro pro děti a hřiště, kavárnu a také pro základní uměleckou školu, kroužky pro děti. O něco méně hlasů získalo bezbariérové bydlení, kulturní akce, městská knihovna, bylinková zahrada, galerie či restaurace.

„Aby proměna a oživení celého opočenského areálu dostala maximálně smysluplnou náplň a pomohla životu v Opočně, stál na začátku projektu zevrubný průzkum etnografů Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kteří načerpali názory Opočenských na tuto lokalitu. Analýza ukázala, že nejsilnější vztah mají místní především ke klášterní zahradě. Proto bude její proměna prvním krokem, který v revitalizaci celého kláštera učiníme,“ vysvětlila náměstkyně hradeckého hejtmana odpovědná za oblast kultury a cestovního ruchu Martina Berdychová,

Místo pro relaxaci

S opočenskou veřejností spolupracovali univerzitní etnografové na přípravách projektu už loni v létě.

„Klášterní zahrada nám z výzkumu vyšla jednoznačně jako místo, k němuž mají Opočeňáci všech generací nejsilnější vazbu. Prakticky všichni dotazovaní si přáli, aby se klášterní zahrada otevřela a revitalizovala. Představovali si ji vesměs jako odpočinkové, relaxační místo. Často jsme se setkali s výrazem ´oáza klidu´,“ uvedla v závěrečné zprávě loňského průzkumu vedoucí etnografického týmu Lenka Jakoubková Budilová.

Kraj chce v rámci projektu spolupracovat s opočenskou veřejností a místními kulturními aktéry nadále. „V úterý 26. dubna od 18 hodin se uskuteční v Kodymově domě v Opočně informativní setkání k tomuto projektu. Jeho výstupy budou do realizace dále promlouvat,“ dodala náměstkyně Martina Berdychová.

Komunitní zahrada

Spolufinancování projektu z krajského rozpočtu ve výši necelých 600 tisíc korun musí ještě projednat krajští zastupitelé. Peníze z norského grantu zaplatí například pořízení venkovního mobiliáře, vybudování komunitní zahrady či vzdělávací aktivity v oblasti revitalizace kulturního dědictví. V plánu je předání opočenského kláštera rychnovskému Muzeu a galerii Orlických hor.

Ilustrační foto
Pobyt za mřížemi zloději nepomohl. Po návratu se opět vrhl do dalších krádeží

"V první řadě by tam měla vzniknout komunitní zahrada, ale jaké jsou další plány, to se stále řeší. Budeme vycházet z toho, co by místní chtěli, všechno je teprve v přípravě," podotkl ředitel muzea Tomáš Zelenka.

Klášterní komplex byl založen na základě rozhodnutí provinciální kapituly kapucínského řádu v roce 1673, přičemž základní kámen byl položen roku 1674 za významné finanční pomoci majitele panství Ludvíka Colloredo-Walsee. Po roce 1951, kdy naposledy sloužil církevním účelům, byl až do roku 2007 využíván pro Svatojánský ústav pro péči o hluchoněmé a slabomyslné ženy. Celý komplex, který je od roku 1958 kulturní památkou, je nyní opuštěn.