Nejprve byli nosorožci umístěni v menším výběhu, aby si zvířata zvykla na nové prostředí. Postupně je ošetřovatelé vypouštěli do větších prostor. Zatím posledním krokem bylo přemístění nosorožců do velkých výběhů. Ty jsou velké přibližně 400 na 400 metrů. Pomalu si zvykají na volný pohyb a učí se chování v otevřené savaně.

„Samičky Nájin a Fatu si navíc užívají honičky v bahně, protože v Ol Pejeta začalo pršet. Déšť je v této oblasti v tuto roční dobu velmi neobvyklý. Ošetřovatelé je potom jen těžko lákali zpět do výběhu. Pro nás je to důkazem, že už se brzo do výběhu nebudou chtít vracet vůbec,“ vysvětlila ředitelka dvorské zoo Dana Holečková.

Další příznivou zprávou je, že když nad rezervací přelétalo nečekaně letadlo, zvířata se snažila ukrýt mezi stromy a nezamířila do ohrady. Ta pro ně byla v posledních týdnech symbolem bezpečí. „Do výběhů je také stále přitahuje krmení. Až si vystačí bez dokrmování, nebude je tam už nic držet. Dostávají seno, granule a zeleninu,“ doplnila Holečková. Nosorožci si ale už většinu potravy „zajišťují“ sami pastvou v buši.

A jak bude pokračovat „sbližování“ nosorožců s africkou přírodou dál? „Na konec března chystáme vypuštění zvířat do největší části jejich expozice. Společně se samicemi Nájin a Fatu tu bude i samec Súdan,“ prozradila Holečková. Dosud jsou samice a samci v samostatných výbězích. Poslední samec, Suni, bude k celé skupině připojen až později. Všichni doufají, že nové prostředí v nosorožcích vyvolá chuť po páření a zároveň dopomůže k zabřeznutí samic.

S dosavadním průběhem projektu jsou ve Dvoře Králové spokojeni. „Výsledek je zatím výborný, nosorožci se v Africe cítí jako doma,“ dodala ředitelka Holečková.

Cílem transportu do Afriky byla právě snaha rozmnožit kriticky ohrožené bílé nosorožce, kterých na celém světě existuje už necelých deset kusů. Ve volné přírodě žijí údajně tři kusy.