Taková jsou hlavní zjištění průzkumu, který provedli mezi 1400 obyvateli všech krajů analytici agentury Datank v rámci výzkumu Místo pro život, který srovnává kvalitu života v regionech České republiky.

Stereotyp, že Čechy politika nezajímá, je pouze zkresleným mýtem. Z výsledků průzkumu vyplynulo, že krajské volby mají mezi obyvateli stále své místo a 44% z dotazovaných je rozhodnuto k volbám přijít. Zhruba třetina obyvatel je tomu jít k volebním urnám spíše nakloněno. Naproti tomu je pouhých 17% oprávněných voličů nakloněno spíše o svých zastupitelích nerozhodovat. Jasné „ne" volbám vyslovilo pouze 6% z celkového počtu dotázaných. V krajských volbách budou podle průzkumu aktivní také mladí lidé, volit chce podle výsledků průzkumu 70% lidí ve věku do 24 let.

Překvapivé nejsou jen výsledky týkající se účasti ve volebních místnostech, velice pozitivně se Češi stavěli také k dalším tématům společenské angažovanosti.

V kraji je největší zájem v celé republice

Pokud bychom se měli zaměřit pouze na Královéhradecký kraj, pevně rozhodnuto jít k volebním urnám je 53% dotázaných obyvatel, což je vůbec nejvíce ve srovnání s ostatními kraji. K tomu připočtěme 31% těch, kteří jsou variantě dorazit k volbám spíše nakloněni. To by ve výsledku znamenalo předpokládanou účast okolo 84%, což je úctyhodné číslo a ukazuje, že lidem v regionu budoucnost lhostejná není. V královéhradeckém regionu je podle průzkumu dokonce největší předpokládaná účast ze všech krajů republiky. Logicky je tu také nejnižší nezájem, když se k variantě nevyužít volebního práva přiklonily pouze 2% respondentů.

Zahraniční politika zaostává jen mírně

Kdo by čekal, že se obyvatelé naší země omezí pouze na tuzemskou politickou scénu, byl by na omylu. Ta hraje sice stále prim a o její průběh a dění se zajímá více než 75% účastníků průzkumu. Nemálo Čechů se však zajímá také o světovou politiku, především pak o politiku Evropské unie. Aktivní zájem o světová a evropská politická témata vyjádřilo 63% respondentů. Podobně vycházejí hodnoty i v celkovém pohledu na politiku a sledování současných kauz, kde šest z deseti dotázaných témata aktivně sleduje.

Shromáždění nelákají

Jak dobře se jeví zájem o politiku, tak by protipólem mohla být angažovanost v ní. Pomáhat nějaké politické straně či pro politický subjekt přímo pracovat je stále pouze ojedinělou aktivitou. Podíl lidí, kteří jsou v politické straně, zúčastňují se politických shromáždění nebo se s politiky přímo setkávají, ani v jednom případě nepřesáhl hranici 3%.

Sociální sítě v pozadí

Z pohledu dnešní doby může zajímavě působit i další závěr. Politické diskuse na sociálních sítích netáhnou tak, jak by se mohlo zdát. Téměř 60% obyvatel totiž uvedlo, že se na nových mediích k politice nevyjadřují vůbec a naproti tomu jen 3% se na těchto platformách angažují často. Nepřekvapí, že většina těchto lidí je ve věku od 18 do 24 let, co je však pozoruhodné – druhá největší skupina diskutérů na sociálních sítích je starší 45 let.

Obraz určují média

Média mají být hlavně zprostředkovatelem (nejlépe nezávislým) politického a všeobecného dění kolem nás. Jak průzkum dokazuje, většina obyvatel přebírá informace k aktuálním tématům právě ze sdělovacích prostředků. Pouze 11% nesleduje kvůli politice média vůbec. Zato více než třetina dotazovaných má média jako zdroj informací neustále.

Členství netáhne

Země s dlouhou tradicí spolků a organizací se nyní nachází v celkem svízelné situaci. Členství v klubech či spolcích už lidi moc neláká a nevidí v něm velký přínos jak pro sebe, tak pro svoje děti. O něco lepší je situace u sportovních organizací, které se vždy těšily velkému zájmu a obrovské členské základně. Členství ve sportovní organizaci potvrdilo 18% dotazovaných. Naproti tomu politické strany propadly. Členem jsou pouhá 4% tázaných obyvatel. Nejvíce členů politických stran je mezi lidmi staršími 55 let a mladšími 24 let.

Angažovanější jsou muži a vysokoškoláci

Věkové zajímavosti jsou zmíněny u jednotlivých témat, ale v průzkumu se rozlišovalo také pohlaví a vzdělání respondentů. Z něj vyplývá, že muži jsou celkově rozhodnější v tom, zda půjdou k volbám, více se zajímají o politické dění a také se častěji aktivně zapojují. Pokud se zaměříme na vzdělání, tak zájem o politiku je obvyklejší mezi lidmi, kteří mají minimálně středoškolské vzdělání s maturitou. Mezi aktivními voliči převažují vysokoškoláci.

Jakub Splavec