Před dvěma týdny jí zavolala z rychnovské porodnice matka, která si přála odejít domů se svým dítětem dříve, než je doporučením ministerstva zdravotnictví stanovených 72 hodin: „Porodila jsem v neděli v noci. Ve středu nás oba prohlásili za zdravé a řekli nám, že budeme moci jít ve čtvrtek domů. Pak se ale lékař vrátil a řekl mi mezi dveřmi, že se spletl, že tam musíme být do pátku. Chtěla jsem vědět proč a zarazilo mě, že se se mnou nejednalo partnersky. Věděla jsem, že dítě může být hospitalizováno proti vůli rodičů jen tehdy, je-li ohroženo na životě. Posmívali se mi, že mám asi moc načteno z internetu, že by mi dítě mimo nemocnici mohlo zemřít a že já si klidně mohu odejít, ale bez dítěte," vypráví Zuzana, jejíž celé jméno redakce zná.

Petra Sovová v takových případech kontaktuje telefonicky zdravotníky nebo zástupce nemocnice: „Lékaři často netuší, že jednají protiprávně, popřípadě se ještě s takovou situací nesetkali." Po této intervenci byl Zuzaně nabídnut k podpisu negativní revers a odešla se svým synem domů. Svou zkušenost s péčí v rychnovské porodnici hodnotí celkově negativně: „Nemohla jsem porodit ve spontánně zvolené pozici na čtyřech, že prý tak porodit nezvládnu. Po krátkém kontaktu miminka s otcem jej odnesli a na sesterně zůstalo až do vizity příštího dne, i když jsem o něj sestry žádala, a nosily mi jej jen na kojení."

Při prvním porodu v roce 2014 si vzpomíná na nástřih hráze bez svého souhlasu a na to, jak jí zdravotníci „pomáhali" porodit tlačením loktem na břicho tak, že cítila bolestivá žebra po několik týdnů.

LIDSKÁ PRÁVA PLATÍ 
I PŘI PORODU

Zuzana Candigliota, právnička z Ligy lidských práv, považuje uvedené zkušenosti za porodnické násilí: „Rychnovská nemocnice navíc není schopná sebereflexe, neboť již v roce 2009 v ní došlo k případu, kdy rodičce byl proveden nástřih hráze proti její vůli a soud dosud pravomocně neskončil. Pokud se rodiče setkají s hrubým porušením svých práv, měli by po nemocnici vyžadovat omluvu a sdělení opatření přijatých k nápravě, nejlépe ale i finanční satisfakci."

BIOLOGICKÝ PŘÍSTUP

Mluvčí Oblastní nemocnice Náchod (pod kterou spadá i rychnovská porodnice) Hana Voborníková oponuje: „Bohužel, ne vždy je miminko zcela v pořádku a asi v deseti procentech pediatr v zájmu dítěte rozhodne, že novorozenec vyžaduje lékařské vyšetření či sledování. V těchto případech je nutno bonding odložit, přerušit nebo zrušit. Drtivá většina matek si to po únavném porodu ale nepřeje. Kristellerova exprese (tlačení na břicho, pozn. Redakce) ve smyslu nahrazení slabých děložních kontrakcí se v našich porodnicích nevyužívá. Rutinní episiotomie se u nás několik let neprovádí. Žádná rodička není nucena rodit vleže. Při nekomplikovaném porodu může být rodička po šesti hodinách od porodu placenty, po mobilizaci, opakovaných kontrolách porodní asistentkou a ve stabilizovaném zdravotním stavu (například bez podezření na psychickou alteraci) na přání propuštěna domů. K propuštění novorozence je nutná domluva s neonatologem."

Primář Jan Ondruš téma respektu k přáním rodiček uzavírá: „Rychnovská porodnice je naopak známá biologickým přístupem ke dvojici matka – dítě, respektive trojici i s otcem. Problémy nemíváme ani s rozumným nestandardním (alternativním) přístupem k porodu a péčí o novorozence.

Alternativním postupem se mimo jiné rozumí i ambulantní porod. Vždy je však potřebná komunikace a příprava jak rodiny, tak zdravotníků, a to v dostatečném předstihu. Ad hoc rozhodnutí nepřipravené rodiny ke změně standardní péče na alternativní až během pobytu je nejen pro novorozence, ale i pro harmonický vztah mezi rodinou a zdravotníkem velmi rizikové."

Iva Ch. Růžičková