Lékaři v kraji pro nemoc či úraz vystavili 123.721 neschopenek, což bylo meziročně o půl procenta více. Lidé ale stonali kratší dobu. Průměrná délka pracovní neschopnosti klesla na 35,1 dne z více než 36 dnů. Celkový počet prostonaných dnů se díky tomu snížil o tři procenta na 4,3 milionu dnů. Vyplývá to z dnešních informací České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).
V celém Česku se počet případů pracovní neschopnosti do září snížil o půl procenta. Délkou pracovní neschopnosti se však hradecký kraj udržel pod republikovým průměrem, který klesl na 35,8 ze 37,5 dne. Nejkratší dobu pracovní neschopnosti vykázala Praha, a to 31 dní. V sousedním Pardubickém kraji trvala pracovní neschopnost více než 34 dnů. Nejdéle, přes 42 dní, stonali lidé v Moravskoslezském kraji.
Nejčastěji lidé ve sledovaném období podle ČSSZ stonali s nemocemi dýchací soustavy, mezi něž patří zejména akutní infekce dýchacích cest a chřipka. S těmito nemocemi se lidé v rámci celorepublikové statistiky léčili přibližně 15 dní. Druhou nejčastější chorobou byly nemoci pohybového ústrojí.
