Radostné okamžiky prožívalo město o uplynulém víkendu. Výtěžek charitativní akce Děti pro děti předčil veškerá očekávání. Zatímco v minulých letech se částka stabilizovala zhruba na osmi tisících, letos její výše výrazně poskočila směrem nahoru. Skauti, kteří akci každoročně pořádají, po jejím skončení napočítali rovných 12 200 korun. Dalo by se říci, že za hodinový program to je slušná částka. Ale všechno je jinak, začátek nebyl v sobotu, ale loni v září.

Už v té době totiž začínají někteří jedinci připravovat výrobky pro výstavu, která je součástí akce Děti pro děti. Postupně se k nim přidávají další, v lednu se už zapojuje široká opočenská „skautská i neskautská obec“. Co je cílem? „Musíme připravit co nejvíce velikonočních dekorací na výstavu a nacvičit program. To je od ledna hlavní náplní skautských schůzek,“ přibližuje zákulisí celé akce Marie Vojtíšková, vůdkyně opočenského střediska Junáka.

Nemocným pomáhají s radostí

A co je smyslem? Zdravé děti pomáhají dětem nemocným. K bližšímu pochopení se musíme vrátit ještě hlouběji do minulosti, a to do roku 2000.

V tomto roce proběhl v televizi pořad o nemocnici v Motole. Dokument upozorňoval na nutnost zlepšení podmínek, v kterých se léčí nádorová krevní onemocnění dětí. Opočenští skauti uspořádali charitativní akci a její výtěžek zaslali do nemocnice. Takový byl začátek akce Děti pro děti v Opočně. Od roku 2004 doznala jednu výraznou změnu, a to místo, kam výtěžek putuje. Je jím Fakultní nemocnice v Hradci Králové, i tam se totiž léčí nádorová krevní onemocnění dětí.

Přestože bez pomoci dospělých by to nešlo, hlavními aktéry zůstávají děti. Na obou stranách. Co ti zdraví? Vidí v přípravě pouze zábavu? „Baví je to, ale zároveň s nimi občas mluvíme o smyslu akce. Asi před dvěma lety jsme se byli podívat na hematologickém oddělení fakultní nemocnice. Nejdříve jsme přišli do herny. Ale pak nás paní doktorka zavedla na pokoje. Když naše děti uviděly bezvlasého chlapce napojeného na množství hadiček, do řeči jim nebylo,“ říká skautská vedoucí Iva Vulasová.

Malý nemocný se díval na televizi, to byla jediná radost, kterou si ve své poloze mohl užívat. „O to víc nás všechny potěšilo, když jsme se dozvěděli, že jsme z Opočna přispěli i na nákup televizí do pokojů,“ sděluje Iva Vulasová.

A jaká nálada panuje mezi dětmi na druhé straně, tedy v nemocnici? „Veliká radost. Naše děti vidí, že v tom nejsou samy. Že v nedalekém Opočně jsou kamarádi, kteří jim chtějí léčení zpříjemnit; to je pro každého nemocného velká podpora,“ děkuje za všechny svěřence doktorka Jiřina Chládková, která každoročně přijíždí na akci spolu s dalšími lékaři a sestrami z hematologického oddělení hradecké nemocnice.

Pokaždé informuje o tom, co se za „opočenské peníze“ pořídilo. Loni to byly dvě televize do pokojů, jak to dopadne s těmi letošními, to se Opočno dozví zase za rok.

Dana Marková