Kliknutím zvětšíte„Německé vojsko obsazuje Čechy a Moravu. Zachovejte klid a pořádek,“ znělo 15. března 1939 od čtvrté hodiny ráno z rozhlasového vysílání.
Kroniky Dobrušky a okolních obcí zanechaly popis smutné události. „Do Dobrušky přijel první oddíl nacistické armády pod vedením poručíka Kunnerta pět minut před čtrnáctou hodinou. Jednalo se o 80 motorových vozidel, která přijížděla od Ohnišova. Okupanti se ubytovali nejprve ve zdejší sokolovně, z níž se po několika dnech přesunuli do kasáren. S jejich příchodem vešlo v platnost nařízení zakazující občanům opouštět své domovy mezi dvacátou a pátou hodinou,“ uvedl ředitel Vlastivědného muzea v Dobrušce Vladimír Svatoň.
Jak se dále z kronikářských zápisů dozvěděl, v den oficiálního zřízení Protektorátu Čechy a Morava dne 16. března prošly Dobruškou dva pluky nacistických vojáků od Olešnice směrem k Opočnu a od Nového Města nad Metují k Rychnovu nad Kněžnou projelo několik motorizovaných oddílů.
„To jsem se učil na náměstí v Dobrušce obchodním příručím, v židovském textilním obchodě Antonína Ledeče. Dívali jsme se s panem Ledečem a jeho manželkou přes dveře, Němci přijížděli na náměstí, od hor - od Hrádku a Olešnice,“ vyprávěl pětadevadesátiletý Radovan Dražan z Dobrušky.
Snědené krámy
Už 16. března přitom vešla v platnost vyhláška říšskoněmeckého vojska stanovující výrazně diskriminační směnný kurz koruny vůči marce, jedna říšská byla za 10 korun (reálný kurz byl 1:6).
„Tato vyhláška byla v Dobrušce vyvěšena dne 20. března současně s nařízením, že ceny veškerého zboží nesmějí být zvyšovány,“ popsal ředitel místního muzea.
Německé vojsko na opočenském náměstí.Němečtí vojáci prý zpočátku nesměli ven: „Až za několik hodin. Když dostali peníze, všechno se to nahrnulo do našich obchodů, do cukráren, řeznictví, pekáren a žrali a žrali, jak byli hladoví. Šli po smetaně, šlehačce, salámu, potom jim bylo špatně. A toho pitomého německého velitele nenapadlo nic jiného, než že je Češi otrávili. Velitel chtěl vedení dobrušské radnice zavřít. Když se pak ti vojáci pozvraceli a podělali, byl ticho,“ vylíčil, co se tehdy v Dobrušce dělo, Radovan Dražan
Také dobové zápisy připomínají, jak němečtí vojáci brali české obchody díky pro ně výhodnému směnnému kurzu útokem.
„Skupovali textilie, boty a další výrobky, aby je pak posílali domů do Německa, kde byl v té době velký nedostatek spotřebního zboží a kvalitních potravin. Dobrušský kronikář Josef Cvrček ještě dodává, že takový provoz na poště v Dobrušce nikdy před tím nebyl. Rohenický kronikář Václav Svatoň pak ještě zmiňuje nařízení o jízdě na silnicích vpravo, která působila potíže hlavně koním a dalším tažným zvířatům léty uvyklým k jízdě vlevo. V rodové kronice pak tento kronikář píše o střevních potížích německých vojáků po nadměrném vyjídání cukráren. Vedlo to až ke komickým koncům, kdy tito vojáci s bolestmi břicha nemohli včas najít záchody, v čemž jim naši lidé nebyli nápomocni,“ vybral z kronikářských zápisů Vladimír Svatoň.
Hnědé košile a "smějící se bestie"
Český humor si pak prý na základě těchto nepříliš důstojných potíží příslušníků německé branné moci našel nový název pro jejich propagandou hlásanou „neporazitelnou armádu.“ „Po svém si také začal vykládat to, proč jsou v Německu tak populární hnědé košile a co se jimi dá maskovat. Možná již tehdy vznikalo mezi okupanty rčení nazývající později Čechy smějícími se bestiemi,“ dodal ředitel dobrušského muzea.
Radovan Dražan však vzpomíná i na to, jak se někteří dokázali nové situaci rychle přizpůsobit. Jako knihkupec, který měl obchod vedle Antonína Ledeče: „Ten knihkupec byl za první republiky velký vlastenec, byl v Sokole. Tenkrát byl v obchodě zákazník a pan Ledeč mu neměl drobné na vrácení. Poslal mě s bankovkou rozměnit k tomu knihkupci. Koukám k němu do výkladu a na prvním místě, kde byla dřív kniha Masaryka, tam už byl vystavený Mein Kampf - vlastenec! Myslel si, že všichni ti němečtí vojáci se u něj zastaví a budou kupovat Mein Kampf. Když se to v roce 1945 otočilo, dělal opět sokola.“
34
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
