Poslední člověk, který u nás nákaze vzteklinou podlehl, zemřel v roce 1937. To je poslední tragický případ v České republice. Nemoc šílených krav lékaři nezaregistrovali vůbec. Nebezpečné onemocnění, které se nazývá trichinelóza, způsobuje svými larvami svalovec. K nákaze může dojít konzumací syrového nebo polosyrového masa.

Nákaza svalovcem

Na Rychnovsku k nakažení člověka svalovcem došlo na podzim předloňského roku. „Jednalo se o velmi ojedinělý případ tohoto výskytu,“ konstatoval tehdy pro Deník předseda okresního mysliveckého spolku Josef Jansa.

Ani možnost nákazy však nebrání některým provozovatelům hostinských zařízení, aby si obstarávali na černém trhu kančí maso, které bývá velmi častým zdrojem svalovce. „Pokud mi známý myslivec, kterému věřím, nabídne kančí, tak to beru. Z onemocnění strach nemám. Nejsem sobec ani vůči svým štamgastům. Rádi si zvěřinu rádi dají a já maso dostatečně tepelně zpracovávám,“ prozradil jeden z kuchařů restaurace na Rychnovsku, který si právě kvůli sděleným informacím přál zůstat v anonymitě. Dodal, že takových případů, kdy se mu naskytne dobrá koupě, však nebývá zas tolik.
Další obávanou nemocí je nemoc šílených krav. Ve Španělsku jí podlehli na začátku dubna další dva lidé.

Nemoc šílených krav (BSE) se poprvé objevila ve Velké Británii v 80. letech minulého století.

Úmrtí na Creutzfeldt-Jakobovu nemoc bylo potvrzeno u necelých dvou stovek lidí na světě. Nejvíce případů úmrtí registrují Velká Británie, Francie, Spojené státy americké, Irsko, Itálie a Kanada.

Přísnost na jatkách

V Česku jsou přísné hygienické normy, které nedovolují, aby se nervová tkáň z hovězího dostala ke spotřebiteli. Neopouští jatka. Navíc každý jateční kus je podrobený právě vyšetření na BSE. „Z této nemoci jsem měla opravdu strach. Bylo období, kdy nás televize bombardovala hrozivými případy, rozsáhlými likvidacemi stád a podobně. Dva roky jsem se hovězího vůbec nedotkla,“ prozradila Iveta Hovorková z Opočenska.

Obávaná je i ptačí chřipka. Ta řádila loni Rychnovsku nejblíže v Zálší na Orlickoústecku. Bylo nutné ihned zlikvidovat nejen místní velkochov, ale i jednotlivé domácnosti musely nechat drůbež i okrasné ptactvo utratit.

Nákaza od zvířat? Česko je bezpečné

Praha - Dělení nemocí na zvířecí a lidské bývá často nepřesné, řada takzvaných zvířecích nemocí ohrožuje i člověka. Česko je však v tomto ohledu poměrně bezpečné.

Například na vzteklinu umírají ve světě dodnes ročně tisíce lidí, poslední Čech zemřel na toto virové onemocnění ještě před druhou světovou válkou. To je dáno povinným očkováním a plošnou vakcinací divokých lišek, která začala v roce 1989. Do té doby byl výskyt vztekliny v Česku poměrně vysoký, prudce začal klesat až počátkem devadesátých let. „Poslední případ vztekliny v České republice byl v roce 2002 u dvou lišek na Turnovsku,“ uvádí Josef Duben, tiskový mluvčí Státní veterinární správy. Zatímco některé zvířecí nemoci z Čech zřejmě definitivně zmizely, jiné se naopak v Česku objevily teprve nedávno.

To je případ tzv. nemoci šílených krav neboli BSE. Ta u lidí může způsobit zákeřnou variantu Creutzfeldt-Jakobovy nemoci, která má až osmiletou inkubační dobu a často končí smrtí. „V Česku však platí řada opatření, která riziko nákazy snižují na minimum. Dobytek se nesmí krmit masokostní moučkou, veškerý jatečný skot nad třicet měsíců se vyšetřuje.

„Nemoc se navíc přenáší pouze nervovou tkání, která se na jatkách odstraňuje, nikoliv masem. Proto je dnes hovězí maso nabízené na pultech řeznictví z hlediska nákazy BSE bezpečné,“ vysvětluje Duben. (md)