Potštejnské zařízení nabízí dětem i přechodné bydlení, než se uplatní ve světě dospělých

Přechodné bydlení

„Je určené všem našim klientům, jež o to mají zájem. V podstatě se jedná o bydlení v době studií a podobně,“ uvedla ředitelka potštejnského domova Kateřina Sűsserová. Zdejší dětský domov tedy určitě nevyhání „na dlažbu“ své svěřence, pokud se vyučili a ještě nanašli své nové bydlení, své místo ve světě dospělých.

Studium klientů

Po absolvování základní školy děti míří za vzděláním. „Většinou absolvují odborná učiliště, ale také studují na středních školách, a dokonce jeden z našich klientů vystudoval vysokou školu a dnes je učitelem. Je nutné podotknout, že dětem právě v oblasti studia výrazně schází psychologická motivace rodiny. Přesto se naše děti dokáží učit dobře a mají ýsledky. Otázka ohledně toho, jak studují a kde, je hodně zavádějící. Každý má nějaké dispozice a záleží ještě na řadě faktorů, jak a kdy je využije,“ uvedla ředitelka.

Právě Kateřině Sűsserové vadí, že na dětské domovy jsou kladeny vysoké nároky ohledně vzdělání personálu. „Lidé pracující u nás se musí neustále vzdělávat. To je samozřejmě v pořádku, jestliže chtějí pracovat s dětmi. Pak mi ale vadí, že v různých krizových centrech, kde se také pracuje s dětmi, mnohdy takovými, které potřebují odbornou pomoc, zaměstnávají lidi, na jejichž vzdělání není kladen takový důraz jako u našich lidí. Problém je v koordinaci těchto zařízení a jejich zřizovatelů. My spadáme pod ministerstvo školství, ale krizová zařízení zřizuje ministerstvo práce a sociálních věcí,“ uvedla ředitelka. Dodala, že právě v této oblasti by se měly nároky na pracovníky s dětmi vyrovnat. (ehl)

-------------------------------------------

Dětí v ústavech je moc, shodla se vláda s neziskovou sférou

Praha - Dětských domovů v Česku každým rokem přibývá. Podle ministerstva školství to odpovídá celoevropskému trendu.

„Kolegové, kteří se problematikou zabývají, soudí, že situace je v západní Evropě v mnohém podobná,“ říká Ondřej Gabriel z tiskového oddělení ministerstva školství. S tím ale občanská sdružení podporující pěstouny nesouhlasí.

„Je to pro mě nepochopitelné, trend v Evropě je přesně opačný. Stále více se upřednostňuje výchova v rodině,“ říká Petra Štěpková z nadace Rozum a Cit, která pěstounské rodiny podporuje. Podle ní je situace kritická zejména u nejmladších dětí. „V počtu dětí do tří let umístěných v dětských domovech je Česká republika nejhorší v Evropě,“ říká Štěpková.

Dětské domovy jsou přitom často moderně zařízené a kraje investují velké peníze na jejich přeměnu v zařízení rodinného typu. Právě to je ale podle kritiků zásadní chyba.

„Takový dětský domov je stále především ústav, s výchovou v rodině se nedá srovnávat,“ myslí si Štěpková. Podle ní je nutné počet dětí v ústavech snížit.

S tím paradoxně souhlasí i ministerstvo práce a sociálních věcí, přestože stát ročně buduje stále nové dětské domovy.

„Cílem našeho ministerstva i vlády je co největší možné snížení počtu dětí v náhradní ústavní výchově,“ tvrdí Jiří Sezemský z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí. Dodává, že vláda chce také více spolupracovat s ohroženými biologickými rodinami, aby dítě nebylo nutné z péče rodičů odebrat. „Chceme ale také více využívat pěstounských rodin,“ říká Sezemský. Upozorňuje přitom, že finanční podpora pro pěstounské rodiny se v posledních letech výrazně zvýšila. „Peníze ale nejsou všechno, pěstouni potřebují také odborné poradenství, jak se o děti starat. Stát ale v této oblasti pomalu začíná spolupracovat s neziskovými organizacemi, snad se blýská na lepší časy,“ doufá Štěpková. MARTIN DOHNAL