Naděje pro secesní varhany

Přestože se tak stalo ne v hodině dvanácté, ale spíše pět minut po ní, zdá se, že není pozdě a nefunkční ojedinělé varhany se podaří zachránit.

„Věděl jsem, že nástroj v Husově sboru existuje, ale vůbec jsem netušil, že je to secesní unikát," vzpomíná na nedávný nečekaný objev programový ředitel festivalu F. L. Věka Pavel Svoboda.

Je opravdovým paradoxem, že varhany byly do Husova sboru po válce převezeny ze zdevastovaného kostela v Sudetech, z dnešního Rudníku proto, aby se zachovaly a mohly dále sloužit, ale v současnosti jsou takřka v dezolátním stavu a již několik desetiletí je nelze používat.

„Nehrálo se na nich třicet nebo možná dokonce padesát let," říká Svoboda.

Jedná se přitom o jediné secesní varhany s pneumatickou trakturou v regionu a současně o největší ze tří nástrojů v Dobrušce. Jsou staré více než 100 let – v roce 1904 je postavila renomovaná německá firma Schuster & Sohn ze Žitavy.

Zásluhou říjnového festivalového koncertu Praque cello quartet se o vzácném nástroji a jeho doslova „dezolátním" stavu dozvěděla i veřejnost. Bylo založeno konto a první dárci již neváhali přispět. Finanční příspěvky lze nadále zasílat na konto 1241375369/0800, konstantní symbol 414.

Založení konta ovšem bylo pouze prvním krokem vedoucím k záchraně vzácného nástroje. Generální oprava varhan totiž bude finančně velmi

náročná, náklady jsou odhadovány na téměř 700 tisíc korun. Proto Pavel Svoboda iniciuje uspořádání série benefičních akcí nazvané „Koncerty pro varhany".

Na záchraně jedinečného hudebního nástroje se rozhodly podílet skutečné hvězdy

nejenom domácího hudebního nebe. Na Koncertech pro varhany vystoupí špičkoví hudebníci – houslista Václav Hudeček, kytarista Lubomír Brabec, varhaník Jaroslav Tůma, také herec Josef Somr a další umělci.

Mezi vystupujícími se objeví také místní – ženský pěvecký sbor Vlasta a Dobrušské žesťové sdružení. Na posledním ze tří koncertů budou návštěvníkům k dispozici varhanáři ze společnosti Ponča z Krnova, kteří opravu zahájí.

„Rada starších Církve československé husitské už odsouhlasila opravu nástroje. Firma byla vybrána po posouzení tří nabídek,“ upřesňuje Svoboda. „Generální oprava je naplánovaná na květen až září letošního roku. O granty je požádáno. Pokud se podaří získat potřebné finance, v říjnu by varhany měly hrát. V roce, kdy si připomeneme velké výročí 600 let od upálení Mistra Jana Husa, by to bylo symbolické.“

O využití secesních varhan má Pavel Svoboda jasnou představu. „Nástroj by se mohl používat při obřadech i festivalových koncertech, jako cvičný a koncertní nástroj pro základní uměleckou školu

a další studenty – třeba talentovaný Lukáš Koblása z Dobrušky studuje varhany na Univerzitě Hradec Králové a dosud nemá adekvátní nástroj na cvičení.“

Výtěžek ze vstupného exkluzivních koncertů bude použit na rekonstrukci dobrušských varhan. Už to, že nad projektem převzalo záštitu Ministerstvo kultury České republiky, dává tušit, o jak vzácný nástroj se jedná.

V čem tkví unikátnost varhan v dobrušském Husově sboru?

Nástroj vyrobila renomovaná firma v Německu před první světovou válkou, kdy ještě byl dostatek kvalitních materiálů. Prospektové píšťaly zanedlouho roztavili a použili na válečné účely, podobně jako kostelní zvony. Unikátnost varhan spočívá v řadě detailů. Mají tzv. pneumatickou trakturu a podstatně větší rozsahy (počet kláves a pedálů), než například barokní varhany v kostele sv. Václava z roku 1727. Jedná se o krásnou čistě secesní záležitost podobně

jako třeba Obecní dům v Praze.

Dana Ehlová, Miroslav Sixta