Zdaleka nejpočetnější sbor a nejširší působnost v regionu má městská policie v Rychnově nad Kněžnou. Kromě okresního města a spádových obcí mají na starosti i Solnici a Kvasiny, tedy obce, kde průmyslová zóna sídlí.

„Máme pětadvacet tabulkových míst i s civilními zaměstnanci a v současné době máme dvaadvacet lidí, takže na tom úplně špatně nejsme. Těžko říci, zda bychom dokázali doplnit stav, kdyby nám někdo odešel. Obecně je však hodně strážníků blížících se důchodovému věku a najít nové bývá problém. U nás v regionu je problém finanční ohodnocení. Státní správa jedoucí podle tabulek vůči Škodovce a navázaným firmám neobstojí,“ říká Martin Jarkovský z rychnovské městské policie. Ta se v minulosti v okolí automobilky potýkala s problémy pramenícími z velkého množství zahraničních dělníků.

„Fabriky je nabraly ve velkém a umístily v ubytovnách. Někteří z nich časem ztratili na bydlení nárok a stali se z nich bezdomovci. To už dnes neplatí. Hodně zaměstnanců z Polska dojíždí a na ubytovnách je jich už daleko méně. Nyní tam řešíme spíše problémy v dopravě, což se týká třeba parkování nebo automatizovaného měření rychlosti,“ popisuje současnou situaci Jarkovský.

Stabilizovat situaci v Kvasinách a Solnici napomohli právě i strážníci z Rychnova. Když se po roce 2015 počet zaměstnanců v zóně zdvojnásobil a nastaly problémy, vyřešila je jejich spolupráce se státní policií a celníky. I starosta Solnice Jan Hostinský potvrzuje, že od té doby je život v okolí automobilky poměrně klidný.

„Začali přicházet cizinci a agenturní pracovníci a všechno se zrychlilo a zvětšilo. To s sebou neslo negativní dopady. Teď už jde o jednotlivé výstřelky jednou za čas, ale to se stává i v jiných městech. Všichni si uvědomujeme, že se toho dalo docílit pouze úzkou spoluprací s policejními složkami,“ uvedl před časem Hostinský.

Škodovka je každopádně společným jmenovatelem při hledání důvodů, proč je městských strážníků v regionu málo.

„Na trhu práce je velká konkurence. Blízko je automobilka, která nabízí nesrovnatelné peníze. Kdo je trochu schopný, jde tam za dvojnásobek až trojnásobek toho, co můžeme nabídnout my. To je hlavní problém,“ potvrzuje Radek Freivald, velitel městské policie Vamberk, kde plný stav sboru čítá čtyři strážníky. Momentálně slouží tři.

„Po dalším kolegovi se poohlížíme. Sehnat někoho kvalitního je běh na dlouhou trať. Nechceme to uspěchat, takže čekáme, zda se časem někdo vhodný objeví. Státní policie řeší úplně stejné problémy jako my,“ konstatuje Freivald.

Také velitel městské policie v Dobrušce Adolf Soumar připomíná, že nedostatek uchazečů o službu je celorepublikový problém bezpečnostních složek a podobné potíže s náborem má republiková policie, hasiči i armáda.

„Zhoršuje se to rok od roku. Kvalita adeptů není dobrá. Možností je si někoho sám vyhlédnout a nějakým způsobem ho do služby namotivovat. Je tam spousta faktorů týkajících se peněz nebo konkurence, což je jednoznačně automobilka. Pokud nabízí nějakých 50 tisíc korun, nemůžu tomu konkurovat. Dalším faktorem je náročné jednání s lidmi, které musí strážník každý den absolvovat. Hádat se s nimi za tyto peníze chce málokdo. Ale zdaleka nejde jen o to, naše činnost je velmi široká. Jsme například i first respondeři (zasahují v ‚první vlně“ s defibrilátorem při srdečních selháních), odchytáváme nejen psy nebo kočky, ale i hady a další zvířata a mnoho dalšího. U nás na malém městě musí být strážník multifunkční. Když už se najde člověk, který to chce dělat, musí to být srdcař,“ říká Adolf Soumar.

Budoucí strážník musí absolvovat fyzické testy a psychotesty a několikatýdenní základní kurz. Výše platu záleží na praxi a řídí se podle tabulek. Příliš dalších benefitů jim systém nenabízí.

„Navíc může dostat osobní ohodnocení, třináctý plat rozdělený na dvě poloviny nebo stravenky. To je celé. My toho příliš nabídnout nemůžeme, nemáme náborový příspěvek ani možnost bydlení a podobně,“ konstatuje šéf rychnovských policistů Jarkovský.

„Už několik let existuje něco jako jednorázová výsluha pro odcházející strážníky podle opracovaných let. To však situaci nezměnilo. Má to význam pro kolegy, kteří už mají něco odslouženo, ale více adeptů se nám kvůli tomu nehlásí,“ doplňuje jeho vamberecký kolega Radek Freivald.

Právě možné řešení personální krize a nedostatku možností zatraktivnění služby v podobě nabídky bydlení by mohlo být jedním z nástrojů, o němž někteří starostové uvažují. Zatím však spíše v teoretické rovině.

„Jeden benefit mě napadá. Máme připravený projekt na výstavbu nových nájemních bytů. Dovedu si představit, že bychom je nabídli nejen mladým rodinám jako startovací byty, ale i zaměstnancům určité kritické infrastruktury, tedy hasičům, policistům, lékařům, učitelům, sociálním pracovníkům. Mohli by tam být zahrnuti i městští strážníci,“ uvažuje Tomáš Kytlík, starosta Kostelce nad Orlicí.

I on poukazuje nejen na velkoryse platící „automobilku za humny“, ale také na širší souvislosti a dopady, které to má na region.

„Automobilka má samozřejmě řadu pozitivních dopadů, máme u nás velmi nízkou nezaměstnanost, ale přináší i negativa. Odliv se týká také zaměstnanců městských úřadů, ale i státní policie. Pokud vás limitují tabulky a platové stupně, tak nelze konkurovat. To vám řekne každý starosta. Volné pozice vysává jediná průmyslová zóna,“ říká Kytlík.

V některých menších městech na Rychnovsku strážníky nemají a vypomáhají tam policisté ze sousedství, což je případ Opočna, kam se jezdí dohlížet na pořádek z Dobrušky. Jinde se nedrží čtyřiadvacetihodinová služba sedm dní v týdnu jako kupříkladu v Kostelci nad Orlicí. Neznamená to však, že by tam měli méně práce.

„I u nás máme problémové obyvatele. V malém městě velikosti Vamberka stačí tři nebo čtyři bezdomovci. Záleží na tom, jestli jsou právě ve vězení nebo na svobodě. Teď jich tam máme většinu, takže máme klidnější období, ale mají se brzy vrátit,“ popisuje Freivald.