Na nedávném setkání starostů okresu totiž zazněl názor, že by se na jeho koupi mohlo složit všech osmdesát obcí. Každá z nich by na moderní přístroj v obecní kase měla najít patnáct tisíc korun.
Jedni přispět chtějí, druhým je trnem v oku výše příspěvku a třetí sbírku odmítají.

Není to prý řešení

Z redakční poštyZa zdravotnictví je ze zákona odpovědný stát. Kraj v dnešním třístupňovém systému poskytované zdravotní péče převzal dobrovolně provozování Oblastních nemocnic, čímž z vlastní vůle supluje povinnosti státu.

Vzhledem k tomu, že zákon tuto povinnost kraji ani obcím neukládá, není z mého pohledu úlohou obcí bývalého okresu Rychnov nad Kněžnou, aby kraji na dovybavení nemocnice přístrojovou technikou finančními prostředky přispívaly. Rozhodnutí starosty Rychnova nad Kněžnou rozeslat starostům dopis, ve kterém žádá 80 obcí o poskytnutí finančního daru ve výši 15 000,- Kč na nákup přenosného rentgenu, považuji mírně řečeno za nepromyšlený akt. Zákonnou a primární povinností obcí je starat se s péčí řádného hospodáře o majetek, provoz a rozvoj obce ve prospěch svých spoluobčanů. Z vlastní zkušenosti vím, že vlivem mnohaleté ekonomické recese zvažují obce bez výjimky i po loňské změně zákona o rozpočtovém určení daní účelnost každého výdaje.

Vybavenost, hospodaření a zachování zdravotní péče je povinností zřizovatele, kterým je v tomto případě Královéhradecký kraj, který mimochodem za svou historii žádné obce o finanční pomoc nikdy nežádal. Nebylo by to ani logické, protože sám různými dotacemi města a obce podporuje.
Jako krajský zastupitel a člen finančního výboru kraje také vím, že je v možnostech krajského rozpočtu zmíněné zařízení pro Rychnovskou nemocnici bez dopadu na rozpočet koupit.

Milan Maček, starosta Borohrádku

Ne všude se však nápad, který iniciovalo okresní město a o kterém starosty informovalo dopisem, setkal s pozitivním přijetím.
Proti je například Dobruška, kde rada příspěvek odsouhlasila, a také některé další obce v jejím okolí.

„Bavil jsem se s řadou starostů a ti mi sdělili, že se nepřidají," popisuje starosta Petr Tojnar z Dobrušky.
Spadají i pod Náchod
Podle něj není takový dar řešením. „Není dobré z městských a obecních rozpočtů platit rentgen do nemocnice kraje. Navíc naše spádová oblast je spíš směrem na Náchod, kam to máme také blízko," poznamenává starosta.
Ozývají se hlasy, které připomínají loňskou petici za zachování rychnovské nemocnice. O její osud měli někteří obavy kvůli fúzi s náchodským špitálem. Příspěvek by podle některých znamenal přímou podporu nemocnici a pacientům. Petr Tojnar by však tyto věci nespojoval.

Města a obce by se podle starosty Dobrušky měla starat o věci dané zákonem. „Podporujeme místní spolky a život ve městě," dodává starosta.
Žádost zamítla také rada Kostelce nad Orlicí.

C - RamenoC rameno neboli přenosný rentgen je zařízení, na jehož nákup nebude mít nemocnice peníze, ačkoli ji kraj na nové přístroje poskytne třiadvacet milionů korun.

Celkově do nemocnic Královéhradeckého kraje poputuje sedmdesát milionů.

Starosta Rychnova Jan Skořepa své kolegy vyzval, aby se podíleli na nákupu C ramena.

Zařízení stojí milion dvě stě tisíc korun. Cena by se rozpočítala mezi obce Rychnovska a každá z nich by zaplatila patnáct tisíc korun. Malým obcím se nelíbí, že by platily stejnou částku jako větší města, radši by viděly, kdyby se částka rozpočítala podle počtu jejich obyvatel.

„Měl by to řešit kraj, ne obce a města," myslí si starosta Jiří Bartoš.
Smírněji se k plánu staví například Častolovice, které by byly ochotny přispět maximálně pět tisíc korun. „Panují tu obavy, co by se s rentgenem mohlo v budoucnu dít, zda by zůstal v rychnovské nemocnici, která nedávno prošla fúzí," vysvětluje starostka Jarmila Novohradská, podle které se jedná o názor také řady dalších starostů.
Proti návrhu přispět na C – rameno se staví také Borohrádek.

„Za zdravotnictví je ze zákona odpovědný stát. Kraj v dnešním třístupňovém systému poskytované zdravotní péče převzal dobrovolně provozování oblastních nemocnic, čímž z vlastní vůle supluje povinnosti státu. Vzhledem k tomu, že zákon tuto povinnost kraji ani obcím neukládá, není z mého pohledu úlohou obcí bývalého okresu , aby kraji na dovybavení nemocnice přístrojovou technikou finančními prostředky přispívaly," myslí si starosta Milan Maček a dodává, že z vlastní zkušenosti ví, že vlivem mnohaleté ekonomické recese zvažují obce bez výjimky účelnost každého výdaje.

Právě fakt, že by obce na C – rameno měly přispět shodně patnáct tisíc korun, vadí především vesnicím a malým obcím. Podle jejich starostů to není fér a příspěvek by se měl odvíjet od počtu obyvatel.

Proti tomu se však staví například Rychnov,který tvrdí, že by na tento systém doplatila větší města.
„Zdá se mi divné, že by obec se sto padesáti obyvateli měla přispívat stejně jako město. To však není hlavním důvodem proč žádost nepodpoříme. Jsme proti, protože tyto věci by měl řešit kraj," poznamenává starosta Opočna Štěpán Jelínek.
Podobný názor má i starosta Týniště. „Rada ještě žádost neřešila. Můj osobní názor zní, že by patnáct tisíc korun pro město neznamenalo velký výdaj, ale z hlediska principu to není správné," myslí si.

Ne všichni však k možné sbírce zaujali negativní postoj. Přispět bude nejspíš chtít Jahodov, který leží poblíž Rychnova, a to i přesto, že je malou obcí. „Patnáct tisíc korun není málo, ale najdeme je. Zdraví je důležité. V dopise možná chybělo detailní vysvětlení, na co je C – rameno dobré, ale musím říct, že k celé věci máme spíše pozitivní přístup," popsal starosta František Šeda.
Ačkoli ke sbírce převládá odmítavý postoj, stále je ještě šance, že se obce na rentgen složí. „Bude záležet na tom, kolik by se podařilo vybrat. Dále bych jednal na kraji, aby částku dorovnali," prozradil starosta okresního města Jan Skořepa.