Východočeši sice stonají zhruba stejně často jako v uplynulých letech, rok od roku se však zkracuje doba trvání nemocenské.

Zatímco například v roce 2009 trvala ve východních Čechách průměrná doba jedné neschopenky 50 dní, vloni už to bylo jen zhruba 45,5 dne a letos došlo k dalšímu poklesu. V Královéhradeckém kraji byli letos od ledna do konce září pacienti na neschopence jen necelých 45 dní a v Pardubickém dokonce jen 42,2 dne.

Průměrná doba pracovní neschopnosti se podle mluvčího ČSSZ Pavla Gajdoše ale zkracuje v celé republice.

„Za tři čtvrtě roku je průměrná délka pracovní neschopnosti v České republice 45,60 dne, což je o 2,28 dne méně než ve stejném období loňského roku a o téměř pět dnů méně, než v roce 2009,” uvedl Gejdoš.

Vůbec nejkratší dobu stonají Pražáci - jen zhruba 36 dnů, naopak nejdéle obyvatelé Zlínského kraje - téměř 57 dnů. Na Moravě celkově jsou lidé častěji a hlavně déle nemocní nežli v Čechách.

Pojištěnce nejčastěji trápily nemoci dýchací soustavy, jsou nejčastější příčinou vzniku dočasné pracovní neschopnosti, ale zároveň mají nejkratší průběh. Mezi další časté důvody dočasné pracovní neschopnosti patřily také nemoci pohybové soustavy.

Do statistik dočasných pracovních neschopností se počítají jen ukončené neschopenky.