"Chcete ukázat telemark?" pózuje s úsměvem v druhé bráně potštejnského hradu jeden z partičky chlapíků v důchodovém věku, která si říká Dědkostav. Hradby Potštejna okupují téměř každý den, ale ne proto, aby se kochaly zdejšími krásami jako jiní návštěvníci. Staví a zdolávají lešení, doplňují kameny a navrací podobu bortícím se hradbám.
Měli své předchůdce v jiných skupinách, které tu působily od 90. let. Tahle ve složení Antonín Bitnar, Miroslav Švec, František Šebek a Jiří Neugebauer se ale rozhodla, že po vzoru Metrostavu bude mít svou originální "firemní" značku.
"Řekli jsme si, že bychom se mohli taky trochu propagovat a vymysleli jsme název Dědkostav. Náš věkový průměr je 70 let," říká Jiří Neugebauer.
Se svými kolegy z Dědkostavu pracuje na Potštejně šestým rokem. "Přivedl nás k tomu pan starosta. Byly tady natažené pásky, chodili tady turisti, pro které to bylo nebezpečné, z hradeb padaly kameny. Bylo je proto třeba postupně opravovat tak, aby byly bezpečné. Řídí nás starosta a ten plní pokyny památkářů, odborníků. I s námi diskutují, jak by si to představovali a občas se sem pak přijedou podívat. Ještě jsme se nesetkali s kritikou," tvrdí Jiří Neugebauer.
Jeho i další členy Dědkostavu prý tahle šichta baví. Jak ukazuje jednotlivá místa, mají za sebou už kus práce: "Když se zadíváte na zdi - ty mapy starého kamene jsou původní, to ostatní je opravované. Místy to byly ruiny."
Partička důchodců sem dochází každý den od pondělí do čtvrtka a tráví zde průměrně každý den pět hodin.
"Teď máme v plánu dodělat druhou bránu a pak se budeme stěhovat sem. Postavíme lešení a budeme opravovat zeď zvenku," upozorňuje na hradbu poblíž schodiště od kaple Jiří Neugebauer.
Že by Dědkostav už pak neměl u hradu do čeho "píchnout", se zatím obávat nemusí. Stále je tu co dělat. Nejen jeho přáním přitom je, aby se o Dědkostavu dozvěděly i budoucí generace, proto by rád se svými kamarády pro ně uložil do jedné z zrekonstruovaných zdí vzkaz.
