Ačkoliv průměrná mzda v kraji stoupla, stále jsou mzdy třetí nejnižší v republice.

V České republice průměrná hrubá měsíční mzda ve třetím čtvrtletí vzrostla meziročně o 7,6 procenta na 21.470 Kč. Tradičně nejvyšší platy byly v Praze, kde průměrná mzda činila 26.521 korun, naopak nejméně, 17.990 korun, brali lidé v Karlovarském kraji.

Nízké mzdy v Královéhradeckém kraji jsou ovlivněny strukturou průmyslu, ve kterém je silně zastoupen lehký a textilní průmysl s nízkými platy. Například textilky jsou podle předsedy hradecké krajské hospodářské komory Stanislava Sedláčka pod silným tlakem konkurence a trhu a žádné razantní nárůsty mezd si nemohou dovolit.

Ne ve všech firmách v kraji však lidé dostávají podprůměrné platy. Například výrobce obalů z vlnitých lepenek Solpap z Třebechovic pod Orebem platí až dvojnásobek republikové úrovně. "Od léta jsme najeli na nový motivační program. Lidé, kteří dělají pro firmu něco navíc, mají i zajímavé výdělky," řekl jednatel Solpapu Michal Nutil. V některých obdobích si podle něj kolem pětiny výrobních dělníků nosí domů mzdu až kolem 40.000 korun hrubého.

V Královéhradeckém kraji ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,4 procenta klesl průměrný evidenční počet zaměstnanců. Podle statistiků jich bylo 138.830, což bylo o téměř 3500 méně než ve stejném období roku 2006.

Celkově nižší mzdy v kraji vyvažuje, že nezaměstnanost v kraji je nižší než v celé zemi. V říjnu byla nezaměstnanost v kraji 4,5 procenta a mezi kraji byla pátou nejnižší. V celé zemi byla v říjnu nezaměstnanost 5,8 procenta.

Mzdy v Pardubickém kraji stouply o 7,5 procenta na 18.552 korun

Průměrné mzdy v Pardubickém kraji ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostly o 7,5 procenta na 18.552 korun. Zaměstnanci v kraji si tak polepšili v průměru o 1295 korun. V celorepublikovém srovnání jsou mzdy v Pardubickém kraji páté nejnižší v zemi, uvedl dnes Český statistický úřad.

Mzdy v Pardubickém kraji podle ředitele krajské hospodářské komory Františka Jarolíma táhne především na průmysl zaměřené Pardubicko a část Chrudimska. Průměr naopak sráží Svitavsko a Orlickoústecko se silněji zastoupeným zemědělstvím a textilem.

Podprůměrné mzdy na Orlickoústecku potvrdil i letošní průzkum firmy Isolit Bravo z Jablonného nad Orlicí. Firma porovnala mzdy mezi největšími zaměstnavateli v regionu a vyšlo jí, že například seřizovač strojů si v regionu vydělá v průměru 16.500 korun měsíčně. Ještě o 500 korun méně má podle průzkumu účetní nebo údržbář strojů.

K růstu mezd v Pardubickém kraji podle Jarolíma významně přispívá působení zahraničních investorů. V regionu nové továrny například vybudovaly firmy Ronal, Foxconn, Panasonic či Kyb Manufacturing Czech. "Projevují se i vyšší platy manažerů v těchto podnicích," řekl Jarolím. Příchod investorů byl i důvodem, proč Pardubický kraj výší průměrných mezd nedávno předstihl sousední Hradecký kraj.

V Pardubickém kraji ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,5 procenta vzrostl průměrný evidenční počet zaměstnanců. Podle statistiků jich bylo 134.795, což bylo o 3315 více než ve stejném období roku 2006.