PAVEL ŠTĚPÁN,
vedoucí společenského centra v Dobrušce

Myslím si, že určitě ne. Spousta lidí vůbec neví, že tento svátek vycházející na den rovnodennosti, vůbec je. Ovšem je i velice potěšující, že spousta lidí, které znám, nepotřebují ke svým činům a vztahu k přírodě, přírodním zdrojům, krajině apod. mít speciální den či svátek. Činí tak automaticky podle svého vědomí a zvyků, které jim byly třeba již vštěpovány od malička. Bylo by dobře, aby více lidí vědělo, co se za tímto v podstatě velice důležitým svátkem skrývá, a co by bylo dobré ještě pro naši Zemi udělat.

MIROSLAV ZEMÁNEK,
Správce log. dat ve Škoda Auto, Kvasiny

Když se nad tím zamyslím, přijde mi až neuvěřitelné, co všechno si již Země nechala od nás lidí líbit. A musím se přiznat, že s ohledem na budoucnost naší planety, a potažmo lidstva, se řadím spíše mezi pesimisty. Bereme si od ní totiž strašně moc, nepoměrně méně ji vracíme a ten rozdíl se navíc neustále zvyšuje. Takže Země si z mého pohledu svůj svátek určitě zaslouží, gratulantů by mělo přijít co nejvíce a na dárcích by se nemělo šetřit. A když říkám dárky, rozhodně nemám na mysli úmluvy typu Kjótská dohoda.

MIROSLAV VÁVRA,
ředitel nemocnice v Rychnově nad Kněžnou

To nedokážu posoudit. Nezabýval jsem se tím, takže nemám názor na to, jestli je brán dostatečně vážně. Myslím si ale, že v současné době to není hlavním bodem pozornosti naší společnosti. Tím, jak se chováme k přírodě, tak životní prostředí devastujeme. Jeho ochranou bychom se měli více zabývat, ale má to řadu souvislostí. Tím, že jsou špatná opatření k ochraně prostředí, tak pochopitelně dochází ke zvyšování nákladů na produkci. Celý produkční cyklus se zdražuje. Pokud nebudou uplatňovány zásady ochrany prostředí ve státech, jako je Čína, Indie a další části průmyslového světa, tak pochopitelně důsledná ochrana ve státech našeho typu se v celosvětovém dopadu promítá dost málo.