VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Moravcová: „Lidé mi říkají, že obrázky vypadají jako já“

Rychnovsko - Mladá, krásná, úspěšná – napadlo mě v okamžiku, kdy jsem poprvé uviděla ADÉLU MORAVCOVOU (na snímku). Po setkání u dobré kávy, během něhož vznikl tento rozhovor, jsem ale musela ještě dodat – velice sympatická, vtipná a nesmírně pozitivní. Zkrátka přesně taková jako její obrázky.

12.10.2014
SDÍLEJ:

Ilustrátorka Adéla Moravcová s ilustrovaným atlasem Evropy.Foto: Archiv Adély Moravcové

V létě jste odpočívala na jižním pobřeží Francie. Co byste nakreslila jako vzpomínku na tento krásný kout Evropy?
Já bych asi nakreslila naše 30 let staré autíčko Škoda garde (vlastně jsme stejně staří, ale auto už je veterán), jak projíždí serpentinami v podhůří Alp při cestě z riviéry do kaňonu du Verdon, kde je úžasná krajina. Naše autíčko v zatáčce nad srázem je moje největší vzpomínka na cestu.

Byla jsem překvapená, jak autíčko zvládlo náročnou cestu, dokonce předjíždělo na dálnici jiná auta. Také jsme se těšili velkému zájmu, hlavně v Itálii. Přítel říkal, že tam mají rádi hezká auta a hezké holky. Spousta lidí nám mávala a volala „skóóda".

Vraťme se do dnů před vaším odjezdem. V polovině května vyšla Vámi ilustrovaná kniha Můj první atlas Evropy, kterou Deník svým čtenářům již představil. Jaké jsou ohlasy?
Ohlasy jsou veskrze pozitivní. Hodně mi píší maminky, co si koupily knížku. Překvapilo mě, že i tříleté děti si prohlíží obrázky v atlase a přestože neumí číst a nerozumí tomu, líbí se jim obrázky. Dokonce jedno hodně malé dítě si knížku vybralo ve výloze. Jeho maminka mi psala, že volalo – tu knížku chci – tak ji koupila. Docela mě překvapil i mediální zájem. Byla jsem knížku představit i v pořadu Sama doma na čt1.

Můžete popsat, jak probíhaly vaše práce na ilustracích atlasu?
Vytvořila jsem 500 ilustrací a strávila nad nimi půl roku. Ale to jsou (v uvozovkách) jen ty ilustrace. Na knize se podílelo 7 lidí. Dostala jsem seznam věcí, které mám nakreslit, a musela jsem si najít fotky. To bylo docela náročné, k jednomu obrázku jsem měla třeba pět různých fotek. Pak jsem nakreslila skicu a poslala ji ke kontrole, zda na ní není faktická chyba, autorovi. Další konzultace proběhla s grafikem, ten odsouhlasil velikost a pak jsem jela naostro, obrázek vybarvila a dokončila. Na závěr se ještě dělaly dialogy dětí Vítka a Štěpánky, které Evropou provázejí. U nich jsem pomáhala tvořit různé vtípky a to mě bavilo snad nejvíc.

A nějaký konkrétní příklad?
Třeba u věže Giralda v Sevile jsme chtěli udělat obrázek nastojato, ale místo v textu bylo jen naležato. Nakonec jsme vymysleli, že průvodci pojedou na šlapadle po řece a budou mluvit o věži. Potřebovala jsem ale zjistit, zda je z nějaké řeky na věž vidět, zda jsou zvony z věže na řece slyšet, to jsem našla nahrávku, a pak jsem zjišťovala, jak vypadají šlapadla, která se tam půjčují. Byla to malá detektivka.
Tohle mě na knize velmi bavilo. Asi, jak jsem dřív dělala vědu, tak jsem se naučila systematičnosti, kterou teď využívám. Navíc, když tam děti pojedou, tak si řeknou, že je to podle pravdy.

Co všechno, kromě knižních ilustrací, vytváříte?
Největší náplň tvoří spolupráce s hodně zajímavými firmami, které pracují s dětmi. Dlouhodobě například spolupracuji s firmou Juklík, která zajišťuje plavání pro kojence a batolata. Vytvořila jsem logo a teď kreslím diplomy pro děti, letáčky, reklamy a webové ilustrace.
Dělám i obrázky na zeď, přáníčka, dětské šperky i svatební oznámení. Je zajímavé, jací lidé mě oslovují – třeba polární výzkumníci, operní pěvkyně, pilot nebo Japonec, který si oblíbil červené pražské tramvaje a na oznámení byl text v japonštině, což bylo docela dobrodružné.
Kdy jste začala?
Úplně první obrázek jsem udělala v roce 2006 pro portál Na volné noze. Měl velký úspěch – byla na něm holčička s culíky, jak leží na trávě, podpírá si hlavu. Asi v lidech vyvolal hodně pozitivní emoce, smáli se tomu a začali mě žádat o obrázek. Postupně se objednávky nabalovaly a nakonec se tím vlastně živím. Spolupracuji i na projektu Margit Slimákové Zdravá škola, který zavádí zdravou výživu do škol. Kreslila jsem zdravý talíř, zdravou kuchyň. Dělala jsem i obrázek pro tzv. hravé snídaně – zajímavě obložený chléb, děti pak víc baví takovou snídani jíst.

Co je pro Vás na výtvarné branži úplně nejzajímavější?
Je to asi životní styl a svoboda, kterou mám. Rozhoduji sama, co a kdy budu dělat, kdy práci dokončím. Mám svobodu i ve vlastním kreslení, kdybych byla třeba doktor, tak u operace není možné si vymýšlet, ale takto mám naprostou svobodu, jak obrázek nakreslím, jakou techniku použiju. Můžu využít svoji tvořivost.

Kde vymýšlíte náměty?
Známí se mě občas ptají, kde se mně nejlíp pracuje, a já odpovídám v sauně, ve vaně s horkou vodou, na procházce. Oni odpovědí, že to není práce…Pro mě ano, potřebuji uvolnit mysl, abych dostala inspiraci. Všude s sebou beru papíry. Nápady musí přijít samy.
Ze začátku jsem měla výčitky – ležela jsem ve vaně s pěnou – a říci si: teď teda tvrdě makám…ale je to tak, každý tvůrčí člověk má svoje rituály, kde může tvořit.

Vaše ilustrace působí nesmírně pozitivně. Jste sama také taková?
Přemýšlela jsem, že vlastně není důvod být negativní. Žijeme v úžasné době, která nám umožňuje podnikat v čemkoliv, co nás baví, tedy pokud tomu věnujeme dostatek úsilí, energie a času. Další úžasnou věcí je internet, díky kterému můžeme pracovat téměř kdekoliv.
Mohu se přestěhovat na hory, což za pár let udělám, a odtamtud podnikat jako ilustrátorka v podstatě po celém světě. Záleží jen na mně. Opravdu nemám důvod si na něco stěžovat. Jsem ráda, že je mi umožněno být takhle pozitivní.

Vy jste však nestudovala žádnou uměleckou školu, ale hydrobiologii. Proč zrovna tento obor?
To je docela poetické. Mně se prostě líbilo být na horách, odjakživa jsem chtěla dělat výzkum v přírodě. Inspirace byla v National Geographic. A proč voda? Prostě miluju sedět u vody, poslouchat potůček. Když se ty dvě věci spojily, vybrala jsem si hydrobiologii. Odmalička jsem věděla, že chci být bioložka.

Co vám studium dalo?
Hodně sebedůvěry, také jsem objevila svůj potenciál. V oboru, který jsem si vybrala, jsem se zabývala skupinou řas, které se jmenují rozsivky – to moc lidí na světě nedělá. To znamenalo, že jsem se hodně musela učit sama a já jsem to dokázala. To mi dalo sebedůvěru. Hodně mi dala i zahraniční stáž – naučila jsem se jazyk a uvědomila jsem si, že nechci zůstat na „českém písečku". Není pro mě, na rozdíl od jiných lidí, tedy nepředstavitelné, že bych dělala obrázky i pro zahraničí.

Vědecké dráhy jste se dobrovolně zřekla. Bylo to těžké rozhodnutí?
Rozhodnutí uzrávalo pár let. Věděla jsem, že to není jen romantická představa o sbírání řas v potoce, ale také spousta papírování. Navíc za mikroskopem jsem proseděla snad půl života a velmi jsem byla závislá na přísunu financí v podobě grantu. Vědci jsou také vystresovaní termíny, které musí stíhat. Lákala mě svoboda v ilustrátorství, možnost vybírat si projekty a zakázky. Úžasný byl pocit při ohlasech na mé první obrázky – zářící dětské oči. Dodneška je to největší zážitek, když se dítě směje na můj obrázek. Byl to velký krok – oznámit to školitelům, v rodině.

Nikdy jste nelitovala?
Neměla jsem na nějakou lítost vůbec čas. Pořád hledím dopředu, mám spoustu nápadů. Nelituju ale ani toho, že jsem dělala vědu. Pořád čerpám ze zkušeností a jsem za ně ráda.

Kdybyste měla výtvarně charakterizovat sama sebe, co by na obrázku bylo?
Lidé mi říkají, že obrázky vypadají jako já. Asi není náhoda, jaký obrázek mám na vizitce. Možná bych se právě tak nakreslila. Můj kamarád mě nedávno dobře vystihl, když řekl, ty jsi hlavou v oblacích a tužkou na papíře. To se mi opravdu líbí.

Pocházíte z Dobrušky, která má několik výstavních prostorů. Neuvažovala jste o tom, představit svoji tvorbu ve městě, z něhož jste vyrazila do „velkého" světa?
V Dobrušce jsem už výstavu měla, bylo to v dubnu 2011 v knihovně, měla jsem výstavu i v Mokrém. Rozhodně počítám s tím, že nějakou výstavu v Dobrušce udělám. Chtěla bych ukázat úplně nové obrázky.

Co máte, kromě svých blízkých, v kraji pod Orlickými horami nejraději?
Jsem nadšená z množství tvůrčích lidí, kteří vymýšlejí stále něco nového a rozvíjejí to zde kulturně. Líbí se mi, jak se město zkrášluje. Krajina Orlických hor mi připadá neskutečně útulná. Mám tu pocit domova – když sem jedu a za Hradcem Králové se zhoupne krajina, jsou vidět hory, někde se tam rýsuje i Dobruška, tak mě to vždy zahřeje. Od doby, kdy jsem se odstěhovala a začala se sem vracet, tak vím, že tady jednou budu chtít zase žít.

Dana Ehlová

Autor: Redakce

12.10.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Řemeslné práce - Řemeslné práce Čalouník 20 000 Kč Čalouníci a příbuzní pracovníci Čalouník/ice. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 20000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Kontakt zasláním životopisu na e-mail brouskova@jech.cz., - SOU, - praxe v oboru min.1 rok, - čalounické práce v oblasti výroby čalouněného nábytku (sedací soupravy, křesla, židle), - týden dovolené navíc, příspěvek na stravování.. Pracoviště: Jech cz s.r.o., Nádražní, č.p. 481, 518 01 Dobruška. Informace: Yvona Břoušková, +420 494 629 251. Služby - Služby Uklízeč, uklízečka 15 000 Kč Uklízeči a pomocníci v ubytovacích a vzdělávacích zařízeních Pokojský/á, uklízeč/ka. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 15000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Kontakt telefonicky nebo e-mailem kleda@email.cz., - úklid pokojů v ubytovacím zařízení v Kvasinách a v Rychnově n.Kn.. Pracoviště: Rynkn s.r.o., 517 02 Kvasiny. Informace: Jiří Bečvarovský, +420 603 210 748. Výroba - Výroba Provozní zámečníci, údržbáři 30 000 Kč Provozní zámečníci, údržbáři Údržbář, zámečník. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 30000 kč, mzda max. 35000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Kontakt telefonicky po - pá od 6:00 do 16:00 hod. , - vyučení v příbuzném oboru, - svářečský průkaz, - fyzická zdatnost - manuálně náročnější práce, - práce pouze na pracovišti v Kostelci nad Orlicí, - práce na 1 směnu, pouze PO - PÁ bez víkendů a svátků, - 5 týdnů dovolené, příspěvek na dopravu do zaměstnání, příspěvek na dovolenou , - možnost čerpání náhradního volna , - příspěvek na stravování (oběd za 10,- Kč).. Pracoviště: Civas s.r.o, Hálkova, č.p. 262, 517 41 Kostelec nad Orlicí. Informace: Martin Keprta, +420 731 616 725. Administrativa - Administrativa Ostatní odborní pracovníci v 19 760 Kč Odborní pracovníci v administrativě a správě organizace Referent/ka státní správy a samosprávy, Odboru výstavby a životního prostředí MěÚ Rychnov nad Kněžnou. Požadované vzdělání: vysokoškolské. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 19760 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ - bližší informace a náležitosti přihlášky do výběrového řízení zveřejněny na www.rychnov-city.cz. Přihlášku doručte nejpozději do 31.1.2019. , Případné bližší či doplňující informace podá vedoucí odboru Bc. Petr Dušek, tel. 603 801 026. , - výkon agendy stavebního úřadu, - vzdělání VŠ, popř. SŠ s maturitní zkouškou, v oboru stavebním případně v obdobném technickém oboru , - řidičský průkaz sk. B - aktivní řidič, - znalost práce na PC (Word, Excel, Internet), - dobré komunikační schopnosti, organizační schopnosti, ochota se dále vzdělávat, - platové rozmezí v 10 pl. tř. od 19 760,- Kč, - předpokládaný datum nástupu k 1.2. 2019, dohoda možná.. Pracoviště: Město rychnov nad kněžnou, Havlíčkova, č.p. 136, 516 01 Rychnov nad Kněžnou. Informace: Petr Dušek, +420 603 801 026.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Česko zpívá koledy v Kostelci nad Orlicí

Česko zpívá koledy už za pár dní

Ilustrační fotografie.

Bezplatná právní poradna se vrací do Dobrušky

Dvorský špitál má nejlepší ambulantní péči v kraji

Královéhradecko, Dvůr Králové nad Labem - První v hradeckém kraji a čtvrtá nejlepší v Česku. Takovým hodnocením ambulantní péče se nyní může pyšnit Městská nemocnice ve Dvoře Králové.

Petice nespokojených občanů „šraňky“ zpět nevrátí, rádi by je ale odkoupili

Královéhradecko, Náchod - Není to tak dávno, kdy železniční přejezd v blízkosti nádraží v Náchodě zdobily historické závory. Po dlouhých letech však při rekonstrukci trati ve směru na Václavice byly odstraněny.

Troubit na slona se bude, ale ne letos

Královéhradecko, Trutnovsko - Vypadalo to jednoduše. Vrátit oblíbeného reklamního slona k silnici mezi Výšinkou a Trutnovem mělo být snadné. Realita ale ukazuje, že to chvíli potrvá.

Na projekt na zónu u Cidliny je jeden rok

Královéhradecko, Jičín - Podoba Odpočinkové zóny Cidlina na Novém Městě by měla vyplynout z vypsané architektonicko - krajinářské soutěže. Podle vybraného návrhu pak bude zpracována projektová dokumentace.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT