Podle lékařů se může veřejnost uklidnit, není to tak „horké". Nebezpečí většiny viróz spočívá především v tom, že na ně neznáme lék. Na viry nepůsobí antibiotika a jejich léčba je pouze symptomatická (tlumíme jen příznaky). Na některé typy virů máme ale vakcíny a můžeme se chránit očkováním

V době, kdy do Evropy míří vlny imigrantů z rozvojových či válkou zmítaných zemí, se řada lidí zamýšlí nad tím, zda exotické viry nemohou ohrozit i nás.

Epidemiolog Roman Chlíbek z katedry epidemiologie Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany k tomu říká: „Nebezpečné infekční choroby se k nám tímto způsobem mohou dostat, to nevylučuji. Ale spíše než ebola hrozí třeba tuberkulóza, dětská přenosná obrna, záškrt nebo spalničky."

V našem podnebném pásmu však byla a je největší hrozbou především chřipka, která je vůbec nejstarším, nejrozšířenějším a nejsmrtonosnějším virovým onemocněním. Virus chřipky mění každý rok svou genetickou podobu a v našich klimatických podmínkách má ideální podmínky pro šíření zejména na podzim a na jaře. V České republice se chřipkou ročně nakazí statisíce obyvatel (10 30 procent populace) a na její následky zemře každý rok zhruba 1 500 lidí. To je dvakrát víc, než jich ročně zemře při dopravních nehodách.

Hlavní riziko chřipky je v jejím sklonu k častým závažným komplikacím, problém je i podceňování a zaměňování za běžné nachlazení.

Na rozdíl od pouhé nemoci z nachlazení má však chřipka výraznější příznaky vysokou horečku, bolesti svalů a kloubů, suchý dráždivý kašel a celkovou silnou únavu těla.

Pokud by se k nám přece jen nějaké závažné infekční choroby s imigrační vlnou zavlekly, je podle epidemiologa Chlíbka naše republika připravena. „A to ve stejném rozsahu, jako byla při nedávné epidemii eboly. Jsou vyčleněna zdravotnická zařízení pro izolaci případných imigrantů s vysoce nebezpečnou nákazou v Nemocnici Na Bulovce a v armádním záložním Centru biologické ochrany v Těchoníně. Při výskytu běžné infekce by léčba a izolace probíhala v nejbližších infekčních odděleních příslušných nemocnic nebo na infekčních klinikách fakultních nemocnic," dodal lékař.

V lidské populaci koluje celá řada víceméně neškodných virů, s nimiž se lidský organismus umí poměrně snadno vypořádat.

Patří mezi ně například klasické rhinoviry způsobující nemoci z nachlazení, nebo rotaviry, které jsou příčinou průjmových onemocnění. Viry způsobují ale také řadu smrtelných onemocnění, například chřipku, spalničky nebo klíšťovou encefalitidu. Velmi obávaná jsou i nová virová onemocnění, například ebola, SARS nebo MERS, která sužují zejména země třetího světa.