Na mohutné omšelé topení i lednici na chodbičce za dveřmi usedá prach. Stejně jako na technologické zařízení mlýna, které tu dodrnčelo, doklapalo a dohučelo před více než šedesáti lety, a tak je pavouci „vyzdobili“ sítí svých pavučin. To však návštěvníkovi, který zavítá do bývalého mlýna v Českém Meziříčí, odhalí jen světlo baterky. Okna jsou zazděná a vše je zahaleno ve tmě. Nejeden filmový režisér by jistě zajásal, kulisy jako stvořené pro strašidelný pohádkový příběh či horor. Mlýn, kterému hrozila demolice, chce zrekonstruovat a otevřít veřejnosti Společnost ochránců památek ve východních Čechách.

„Mlýn je výjimečný z několika hledisek. Je zřejmě nejstarším objektem v obci, postaven byl v roce 1740 jako panský mlýn, o osm let dříve než zdejší kostel, který je také kulturní památkou. Důležité hledisko je také to, že se zde dochovala téměř kompletní mlýnská technologie z poloviny 19. století až po 20. století. V mlýnici od přízemí až po krov jsou umístěny různé stroje na zpracování obilniny - třídění, čištění a mletí. A je tady dochovaná dřevěná trámová konstrukce z počátku 19. století, je to možná ten nejstarší prvek,“ upozorňuje Vlastimil Šimek ze Společnosti ochránců památek ve východních Čechách.

Ta chce letos začít s přípravami projektu, aby příští rok mohla zažádat o dotace, a kromě toho počítá s drobnějším stavebním zajištěním. I během prázdnin se tu pilně pracuje a vyklízí.

Vznikne muzeum nejen mlynářství

„Chceme mlýn připravit na zářijové Dny evropského dědictví. 14. září bychom ho chtěli částečně zpřístupnit veřejnosti a ukázat, co nabízí. Naším záměrem je udělat tady muzeum mlynářství a případně přidružených řemesel, jako je sekernictví,“ vysvětluje Vlastimil Šimek.

Zvláštní, až strašidelnou atmosférou přitom dýchá i půda s uskladněným starým nábytkem a byt, který jakoby ustrnul v čase. Zůstal tu například i prvorepublikový sporák či mrazák.

„V druhé části, kde byl byt, skladové prostory, obchod, bychom rádi vytvořili expozici věnovanou historii Českého Meziříčí s důrazem na život arcibiskupa Karla Otčenáška, jednoho z nejvýznamnějších zdejších rodáků. Zároveň by tu mělo vzniknout zázemí společenského centra pro různé dílny, workshopy, přednášky, koncerty, aby mlýn stále žil,“ dodává Vlastimil Šimek.