Fotbalový tým českých lékařů se mistrovství zúčastnil již počtvrté. Poprvé byl pozván v roce 2013 do Budapešti, kde skončil druhý, stejně tomu bylo v roce následujícím v Brazílii. V roce 2015 v USA tým poprvé vyhrál titul mistra světa, který jel v letošním roce obhajovat.

Jak se stane, že se lékaři z České republiky dostanou na MS? Probíhá před mistrovstvím kvalifikace?
Kvalifikace žádná není. Od roku 2006 do roku 2012 hrálo šampionát osm až 12 týmů. V roce 2013 se účast rozrostla na 16 týmů a na základě tohoto rozšíření byla naše komora (Česká lékařská komora) vyzvána, zda nechce vytvořit český reprezentační tým a zúčastnit se následujícího mistrovství. Letos se mistrovství zúčastnilo dokonce 22 týmů.

Jaké jsou podmínky pro přijetí do týmu?
První podmínkou je, že hráč musí být lékař, další je věk nad 25 let. To všichni dokládáme lékařské komoře kopií diplomu. Ovšem ne u všech týmů se to dá s jistotou zaručit. V minulosti byly určité pochybnosti například u mužstva Ukrajiny. Kontrola všech náležitostí patří organizátorovi mistrovství.

Odkud jsou lékaři a z jakých oborů?
V našem týmu jsou lékaři z celé České republiky a máme v něm též lékaře, kteří v současné době působí v zahraničí. Zastoupeny jsou téměř všechny obory. Nejvíce je chirurgů a ortopedů. Mezi hráči je i gynekolog, anesteziolog, pediatr, dětský chirurg, neurochirurg, neurolog i praktický lékař. Lékaři jsou jak z větších nemocnic, například Královské Vinohrady, Homolka, Střešovice, Fakultní nemocnice Olomouc nebo nemocnice U Svaté Anny v Brně, tak i z menších zdravotnických zařízení – Žatec, Sokolov, Česká Lípa, České Budějovice, Jičín a samozřejmě Rychnov nad Kněžnou.

Jaká jsou pravidla a kolik hráčů máte v týmu?
V týmu je 25 hráčů. Hrajeme na dvě jedenáctky plus tři hráči na extra střídání s tím, že se můžeme střídat jako v hokeji. To znamená, že se střídá podle aktuálního vytížení a postu na hřišti, například po 10–20 minutách. Při zápase musí být v týmu na hřišti vždy dva hráči nad 35 let a dva hráči nad 40 let. Tito hráči jsou označeni páskou.
Rozdíl oproti klasickému fotbalu je ještě ten, že hrajeme dvakrát 40 minut a ne dvakrát 45 minut, jak je tomu v běžném fotbalovém zápase.

Jak tým trénuje? Jste přeci jenom každý odjinud a pracovně dost vytíženi?
Na trénink se scházíme pětkrát až šestkrát do roka. Tři víkendy na jaře a tři na podzim. Během těchto víkendů se snažíme odehrát přípravné zápasy a samozřejmě trénujeme.

Říkal jste, že mistrovství se účastnilo 22 týmů. Jaký byl postupový klíč? Hraje se tabulkově nebo play off?
Letošní rozdělení do skupin bylo složitější, protože počet týmů nebyl optimální. Skupiny byly čtyři po čtyřech týmech a dvě skupiny po třech týmech. Nepostupují automaticky první dva, ale pouze vítězové a dva týmy s nejvyšším počtem bodů z druhých míst. Letos byl postup mnohem náročnější než v roce 2015, kdy se účastnilo 16 týmů a postupovaly automaticky první dva ze skupiny.
Každý tým tak odehrál minimálně šest zápasů během sedmi dnů. I ty týmy, které nepostoupí, hrají v dalších zápasech o umístění.
Všechny týmy tak mají stejný počet zápasů.

Všichni jste lékaři a zranění by pro vás představovalo velké problémy. Uvědomujete si na hřišti, že musíte dávat pozor, protože proti vám hraje například kolega neurochirurg?
Kdepak. Každý zápas se hraje naplno a některé zápasy jsou vyhroceny do té míry, že nejsou výjimkou ani žluté a červené karty od rozhodčích. Nikdo nevynechá žádný souboj. Nejde hrát na půl plynu.

Který zápas byl nejtěžší?
Podle výsledků by se zdálo, že nejtěžší byl v naší skupině zápas s Irskem, ale na druhou stranu jsme ho nepotřebovali nutně vyhrát. Věděli jsme, že postupujeme. Proto jsme v tomto zápase mohli prostřídat všechny hráče. Těžké bylo čtvrtfinále s Ukrajinou a samozřejmě finále se Švédskem, při kterém už docházely síly. Semifinále s Austrálií bylo relativně jednodušší, protože jsme dali brzy góly.

Jak těžká byla obhajoba tohoto titulu?
Hodně těžká. Obhajoba titulu je samozřejmě daleko těžší, než získat první zlato. To vám potvrdí každý sportovec. Na druhou stranu jsme byli uvolněnější, protože jsme už jeden titul měli.

Jak vaše obhájení titulu mistrů světa nesli soupeři?
Asi těžce, i když někteří nám předpovídali celkové vítězství již v průběhu skupiny. Letos jsme cítili i určitou nepřízeň od rozhodčích, snad neúmyslnou, kteří nám ve finále neuznali dva regulérní góly. Penalta s Irskem byla hodně diskutabilní a opakovaná penalta Ukrajiny v zápase s námi byla další situací, která by na druhé straně byla třeba posouzena jinak.

Jaká byla cena pro vítěze?
Pohár a dobrý pocit. Jsme trochu zklamaní, že se neudělují medaile nebo něco, co by mohl mít každý na památku doma.
Nicméně v loňském roce, kdy jsme se poprvé stali mistry světa, nás nás pozvala Fotbalová asociace České Republiky (FAČR) na kvalifikační zápas ČR – Turecko. O přestávce zápasu jsme nastoupili na hrací plochu a před naší fotbalovou reprezentací a diváky jsme převzali pamětní plaketu FAČR.

Jaké jsou vaše fotbalové plány do budoucna?
Osobně bych rád pokračoval v týmu v přípravě a tréninku na další ročníky turnaje. Příští rok se koná mistrovství světa v Rakousku a v roce 2018 je hostitelským státem Česká republika. Rád bych se obou mistrovství zúčastnil. (hv)