Za uplynulých 14 let bylo uděleno 3 500 nových obecních znaků. Ze stávajícího vývoje je patrné, že stále více obcí si uvědomuje důležitost a význam komunálních symbolů, které odkazují k historii, zajímavostem kraje i místním legendám.

Z historie českých zemí je známo zhruba tisíc historických znaků měst a městeček (městysů) a desítky historických městských vlajek. Po roce 1990 umožnil zákon o obcích současný boom komunální heraldiky a vexilologie, kdy se opravují omyly v historických znacích, udělují městské vlajky a přidělují znaky nové. „Obce, které nedisponovaly historickým znakem, si jej nechávají navrhnout většinou společně s vlajkou. Vlajka přitom může vzniknout až tehdy, pokud existuje znak, obrácený postup není možný.

Tento proces se ale pomalu chýlí ke konci, neboť v České republice už jen něco přes půl druhého tisíce obcí nevlastní svůj návrh obecního znaku nebo vlajky," uvádí archivář Moravského zemského archivu v Brně a heraldik firmy Alerion Zdeněk Kubík, který navrhuje komunální symboly pro města a obce již více než 15 let.

Do nově navrženého heraldického znaku se může promítnout zajímavý historický příběh obce, legenda, geografické reálie a přírodní zajímavosti, místní pamětihodnosti či samotný název obce. Tomu předchází pátrání v archívech a nahlížení do historické literatury.

Při návrhu znaku se heraldik musí řídit také závaznými vexilologickými a heraldickými pravidly, která určují např. užití barev nebo použití figur. Nelze zobrazit například konkrétní stavbu v obci nebo skálu s potokem u lesa, vše je potřeba převést do symbolické podoby heraldického „jazyka".

Čtyři volci a klasy

Před deseti lety schválil parlament nový znak obci Val u Dobrušky. „Spolupracovali jsme s heraldikem Janem Tejkalem. Vycházeli jsme z původního neoficiálního znaku, který se používal v minulosti," vzpomíná starosta Valu Luboš Řehák. „Parlament nám znak schválil před deseti lety. Jako jedna z prvních obcí na Rychnovsku mělo nový znak Deštné v Orlických horách. Tam jsme se inspirovali."
Heraldik připravil Valu několik návrhů. V historii obce se často objevovaly zemědělské motivy.

„Nakonec zvítězil návrh právě s touto tématikou ," říká Luboš Řehák a dává nahlédnout do oficiálního popisu znaku zpracovaného heraldikem Tejkalem. „V modrém štítě pod zlatou hlavou se čtyřmi červenými, za sebou a vedle sebe vykračujícími volky, prvními třemi viditelnými z poloviny a posledním viditelným celým se zvednutou oháňkou, tři zlaté obilné klasy."

Řehák vzpomíná, že přijetí nového znaku provázelo určité váhání. „Některým zastupitelům se nezdáli voli, ale heraldik nás přesvědčil, ať se jich nezbavujeme, že je to krásné mluvící znamení. Voly prý nikdo nemá, takže budeme jedineční," dodává s úsměvem starosta.

Při tvorbě znaku Valu se vycházelo z historických pečetních znamení obcí Val a Provoz (dnes místní část obce Val). V případě obou historicky samostatných vsí současné obce je doloženo užívání velmi pěkných a zajímavých pečetních obrazů. Spolehlivý doklad představují otisky pečetních typářů v písemnostech z přelomu 30. a 40. let 19. století.

Chlístov vybral letos

Žádná obec není příliš malá či „mladá", aby se nemohla prezentovat formou heraldického znaku. Každé místo má svou jedinečnou historii. „Nejmenší obec, pro kterou jsme vyráběli uvítací tabule, byl Černý Potok v Krušných horách, kde žije pouhých 28 obyvatel," říká majitel firmy Alerion Tomáš Pokorný, která se výrobou obecních znaků a vlajek zabývá.

Ze čtyř návrhu obecního znaku vybírali letos v Chlístově nedaleko Valu. „Rozhodli jsme se pro barevně jednoduše řešený znak se zvonem a větvičkami lískového keře symbolizujícími naši obec.

Podle ústního podání se obec původně jmenovala Lískov – snad od lískových keřů, které hojně rostly v místě nynější obce.," přibližuje místostarostka Chlístova Renata Holečková. K návrhu se mohli vyslovit všichni obyvatelé malé obce, která nemá ani sto obyvatel. Žádost do parlamentu odeslali právě v těchto dnech.