Všichni se sešli, aby spolu se starostou Dobrušky Petrem Lžíčařem, hejtmanem Jiřím Štěpánem, grafikem Petrem Vlčkem a zástupcem tiskárny AG TYP Pavlem Mervartem slavnostně pokřtili knihu František z Dobrušky.

Poté už měli jediné téma – vzpomínky na ikonu naší divadelní a filmové scény Radoslava Brzobohatého u příležitosti vzniku nové publikace, kterou o charismatickém herci napsal s kolektivem právě Pavel Taussig.

O tom, že byl Radoslav Brzobohatý herec s velkým H, není pochyb. Ztvárnil, a naprosto mistrovsky, dlouhou řadu rolí, z nichž mnohé se staly nezapomenutelnými. Stačí namátkou připomenout filmy Všichni dobří rodáci, Ucho nebo seriál F. L. Věk s jeho Františkem z Dobrušky. Syn Ondřej ovšem potvrdil, že si dokázal užívat i rodičovství, a několika příklady dosvědčil, jak krásný měli s tatínkem vztah.

Také však prozradil něco, čím se zařadil mezi výjimečné. Byla to MILOST V OČÍCH. „Svaly, vzhled, drsný hlas má mnoho herců, ale Ladislav Pešek mu poradil, že musí mít hlavně milost v očích. A tu on měl, ať hrál poručíka v Atentátu, ať hrál Františka ve Všech dobrých rodácích, ať hrál F. L. Věka, tak se mu neustále smějí oči. To je něco, co moc herců nemá nebo s tím neumí pracovat,“ uvedl Ondřej G. Brzobohatý a ještě doplnil: „Táta to měl nejen při hraní, ale i v životě. Vždycky se mu smály oči. To je jeho tajný klíč k tomu, že byl tak obrovsky oblíbený.“

Následoval uznalý potlesk jako ocenění krásných slov i mimořádného hereckého umění. A vzápětí se přidala Marie Drahokoupilová: „Úsměv a půvab se nedá nacvičit. Když není tam někde uvnitř, tak to nikdo nedokáže. Jeho duše byla ještě krásnější než jeho tělo.“

Dobrušský večer ve „společnosti“ Radoslava Brzobohatého zakončila autogramiáda, během níž fronta majitelů knihy, vonící ještě tiskařskou barvou, nebrala konce. Znovu se potvrdila hercova obliba ve městě, jež mu v roce 2012 udělilo čestné občanství - nevybledla ani téměř osm let po jeho nenávratném odchodu.