Jména Zdeňka Frymla a Jarmily Haldové jsou neodmyslitelně spjata s Orlickými horami, jsou jejich domovem a jsou spojeny i s jejich tvorbou. Zdeněk Fryml proslul výrobou takzvaných jasanek a kromě jiného je i propagátorem historického lyžování, stopy výtvarné činnosti Jarmily Haldové zase objevíte na mnoha místech hor - ať už jsou malované či vyřezávané. I dobrá vládkyně Orlických hor princezna Kačenka, která zdobí pohádkovou trasu v Deštném a okolí, k nim patří. Zdeněk Fryml, Jarmila Haldová spolu s Monikou Lemberkovou a Janou Hladíkovou nyní získali titul Mistr tradiční rukodělné výroby Královéhradeckého kraje.

Ten udělují krajští radní za významný přínos v oblasti tradiční lidové kultury a těm, kteří se významně zasloužili o jejich udržování a rozvoj za předchozí kalendářní rok. Nově je ocenění udělováno také významným osobnostem dlouhodobě působících v oblasti tradiční lidové kultury.

„Odborná komise letos hodnotila 11 nominací, z nichž vybrala čtyři osobnosti, které získali prestižní titul Mistr tradiční rukodělné výroby Královéhradeckého kraje a 10 tisíc korun. Jejich činnost pomáhá udržet historické dědictví našeho kraje. Abychom je podpořili, tak výrobky držitelů titulu Mistr tradiční rukodělné výroby zařazujeme do souboru dárkových předmětů kraje, kterými náš region prezentujeme. Nově jsou výrobky oceněných mistrů k zakoupení v prostorách krajského informačního centra na Kuksu v Jeschkeho vile,“ uvedla náměstkyně pro kulturu Martina Berdychová.

Cena Mistr tradiční rukodělné výroby Královéhradeckého kraje je určena osobám, které ovládají postupy, dovednosti, znalosti a technologie v daném oboru tradiční rukodělné výroby, prezentují je na přehlídkách, výstavách a specializovaných akcích zaměřených na tradiční lidová řemesla a předávají své profesní dovednosti a zkušenosti svým následovníkům.

Návrhy na nominace přijímá Regionální pracoviště pro tradiční lidovou kulturu při Muzeu východních Čech v Hradci Králové. Ocenění schvaluje Rada Královéhradeckého kraje na základě doporučení Odborné komise pro tradiční lidovou kulturu Královéhradeckého kraje. Ocenění je pravidelně udíleno na Mezinárodním folklorní festivalu v Červeném Kostelci. /Zdroj: KÚ KHK/

Ukázal světu kouzlo dřevěných lyží

Zdeněk Fryml se narodil do tradiční truhlářské rodiny a tuto živnost před ním vedl jeho otec, děda i praděda. Vzhledem k tomu, že v truhlárně trávil většinu dětství, bylo o jeho osudu rozhodnuto a po vystudování SOU Jaroměř se stal i on truhlářem. V roce 2018 založil vlastní živnost a začal vyrábět tradiční dřevěné lyže zvané jasanky, které v rodinné truhlárně vyráběli po generace, ale téměř upadly v zapomnění kvůli konkurenčním lyžím z moderních materiálů. Díky precizním výrobkům z dílny Zdeňka Frymla se jasanky opět dostávají do povědomí a oblíbily si jich už stovky lyžařů.

close Z dílny Zdeňka Frymla v Dobrém. Vlevo Michal Martinek, vpravo Zdeněk Fryml. info Zdroj: Deník/Jana Kotalová zoom_in Z dílny Zdeňka Frymla v Dobrém. Vlevo Michal Martinek, vpravo Zdeněk Fryml.

„Zlámal jsem všechny lyže, co zbyly po dědovi na půdě. Když došly, začal jsem dělat svoje. Bylo jasné, že bez jasanek to už dál nepůjde,“ zavzpomínal v jednom z rozhovorů pro Deník.

Na Zdeňka Frymla se však obracejí i lidé, kteří sice nepotřebují jen lyže. Hledají výrobky, u kterých je kladen důraz na tradici, autenticitu a staré postupy. Jedná se například o dřevěné kostry pro karoserie auto veteránů, nástroje a pomůcky pro jiná tradiční rukodělná řemesla, jako je například řezbářská stolice. A dílna v Dobrém má zkušenosti i s výrobou pro filmový průmysl.

Pestré betlémy Jarmily Haldové oživují i skutečné postavy

Dráha výtvarnice Jarmily Haldové byla už tak nějak předurčena, lásku k umění měla v krvi.

„Rodiče byli akademičtí malíři a protože táta zároveň pracoval pro Ústřední loutkové divadlo, chodila jsem tam. Ty loutky se tam vyřezávaly nebo kašírovaly, takže jsem se setkala i s tou druhou stranou,“ připomněla před časem pro Deník impulzy, které v jejím rozhodování, kudy se bude ubírat její kariéra, sehrály důležitou roli.

close Království Jarmily Haldové v Sedloňově. info Zdroj: Deník/Jana Kotalová zoom_in Království Jarmily Haldové v Sedloňově.

„Vždycky jsem říkala, že chci být sochařka. Rodiče mi říkali, že pro ženskou je to strašná dřina, že malování bych měla lepší. Takže nakonec jsem skončila u obojího. Když třeba vyřezávám Kačenku, je to samozřejmě dřina s tím špalkem cvičit, ale mám z toho radost," tvrdí.

K jejím velkým počinům tvoří rozsáhlá kolekce vyřezávaných reliéfů českých panovníků a jejich drahých poloviček, s níž se letos zapsala do české knihy rekordů.

Vyřezává také betlémy, je autorkou kromě jiného rychnovského Soukenického betlému, v němž je vedle betlémské scény zobrazeno kompletní zpracování lnu na plátno a jeho barvení. Její betlémy doplňují i skutečné postavy. Ilustruje pohádky, odborné publikace o rostlinách.

Dlouholetá vedoucí spolku lidových umělců

Nově je ocenění udělováno také významným osobnostem dlouhodobě působících v oblasti tradiční lidové kultury. První laureátkou je Monika Lemberková, která už patnáctý rok vede Spolek lidové tvorby Hradec Králové. Spolek sdružuje lidové umělce a řemeslníky z oblasti východních Čech, kteří svou tvorbou navazují na lidové tradice, uchovávají a rozvíjejí vzácné a někdy zapomenuté umělecko-řemeslné činnosti.

Monika Lemberková organizuje a zajišťuje spolkové akce, výstavy, propaguje lidové techniky a účastní se krajkářských akcí nejen v České republice, ale i v zahraničí. Zajišťuje také komunikaci a spolupráci s dalšími organizacemi a spolky, místními samosprávami i ministerstvem kultury.

Naučila paličkovat už 150 žen

Jana Hladíková v oblasti tradiční lidové kultury působí dlouhodobě. V 80. letech absolvovala čtyři semestry se zaměřením nejenom na paličkování, ale také tkaní, frivolitky, síťování, batiku, tenerife, zvykoslovné předměty, vyšívání a drhání. Pracovala také s kůží, kukuřičným šustím a se slámou. Nadšení a zájem o paličkovanou krajku se tak rozhodla využít i při své profesi učitelky a předávat dál dovednost, která má také na Jičínsku letité kořeny. Proto v roce 1989 představila vedení základní školy v Kopidlně záměr o zřízení kroužku paličkování.

Při svém následném působení na ZŠ v Rožďalovicích také zde iniciovala vznik kroužku paličkování, který vedla od roku 2003 do roku 2009. Základům paličkované krajky se od roku 1989 naučilo na 150 dívek a žen z okolí Kopidlna a Rožďalovic a řada z nich v této činnosti pokračuje i nadále. Převážnou část své 38leté praxe s paličkováním spojila právě s aktivním předáváním svých zkušeností a dovedností.

S využitím tiskové zprávy

Mohlo by vás zajímat: Ateliérem s vůní benzinu v Bystrém si sběratel splnil klukovský sen

Exponáty své bohaté sbírky Jiří Červený shromažďuje a případným zájemcům ukáže v Bystrém. | Video: Irena Voříšková