Ne všude se mohou lidé pochlubit světoznámým rodákem. Může se však zdát, že Opočno se k Františku Kupkovi naplno přihlásilo až v posledních několika letech.
Musely mu spojení se slavným malířem připomenout až rekordy padající v aukčních síních, které prodávaly jeho obrazy? Vedení Kupkova rodiště to rozhodně odmítá.
„V Opočně je snaha o to, dostat Františka Kupku do hlubšího povědomí, dlouhodobá. První pokusy o vznik stálé expozice se datují už do šedesátých let.
Myšlenku podpořila i Národní galerie, která byla ochotna zapůjčit jeho díla. Projekt ale narazil na nepochopení tehdejší radnice, která preferovala jiné výtvarné styly," vysvětlil Štěpán Jelínek, starosta Opočna.
Tím ale vše neskončilo. Myšlenka na vznik výstavy se přiblížila své realizaci ještě v roce 1989. Již v jarních měsících se prý dohodlo, že malíři bude vyhrazena zámecká místnost číslo 130. Revoluční změny a následná nejistota vyvolaná restitučními spory vše odsunula do pozadí.
K úspěchu dlouholetého záměru možná pomohl i zvýšený zájem o Františka Kupku napříč celou společností. „Nezpochybnitelnou zásluhu má na tom Meda Mládková, která Kupku ukázala českému národu. Přesvědčila společnost o tom, že máme zcela výjimečného malíře, který dal světu hodně," řekl dále starosta a zároveň poznamenal, že alfou a omegou v docenění malířova díla byl moment, kdy se jeho obrazy začaly prodávat za astronomické částky.
Opočenským občanům, z nichž mnozí o vznik expozice dlouhá léta usilovali, ale jejich rodáka nikdo připomínat nemusel. „V Opočně jsme na Kupku nikdy nezapomněli. Pro zřízení expozice nastaly vhodné podmínky až v posledních letech, kdy se zastupitelstvo více zaměřilo na kulturu," potvrdila Renáta Černá, tajemnice Městského úřadu v Opočně.
Radnice navíc nedisponuje vhodnými prostory, které se podařilo zajistit až díky vstřícnosti Kristiny Colloredo-Mansfeldové. Město tak podle slov starosty splácí starý dluh, který vůči malíři mělo.