Podle ředitele rychnovské ZŠ je v kolektivu každý nějakým způsobem omezován. „Správný není ani další názor , že dítě je individum, které se nemůže druhým podřizovat. V třídním kolektivu, kde je učitel vedoucím skupiny, to ani jinak nejde,“ míní Luděk Petr s tím, že i přes zmíněné chyby ve výchově, lze s dětmi vyjít. „Využíváme však k tomu jiné prostředky, než tomu bylo před dvaceti lety,“ dodal.

Stejný názor má i výchovná poradkyně ZŠ Masarykova Radka Polívková. „Mění se děti, ale především pak jejich rodiče, což je asi ta největší změna pro práci učitele. Děti jsou stále stejně zvídavé a otevřené a většina z nich se do školy těší. Pedagog má však daleko větší prostor, ve kterém může uplatnit své schopnosti, ale mnohdy naráží na problémy ve výchově.

Podle Radky Polívkově to je způsobeno dobou. „Rodiče mají jiné povinnosti, jsou delší dobu v práci a dětem se pak nevěnují, jak by měli. To však neznamená zahrnou dítě všemy hmotnými statky, ale je daleko důležitější, aby se rodina denně sešla , aby o sobě věděla. Důležité je vést děti k povinnostem, k jejich plnění, ale musíme je umět i ocenit, což je velmi motivuje,“ radí Radka Polívková s patnáctiletou­ praxí.

Jak doplnila, velmi nebezpečný je i další extrém, a to přemíra pečlivosti. „Dnes ve škole, více než kdy jindy, učíme děti základním povinnostem, pozdravit, uklidit si věci ad. Maminky v dobré víře dětem všechno připraví a udělají za ně, což se potom projeví v neschopnosti a nesamostatnosti,“ upozornila zkušená učitelka.