Realizátor mělčanské stavby Povodí Labe i obce vidí výhody v nádrži.

„Smlouva se projednává na veřejných zasedáních zastupitelstev. Nyní už čekáme jen na Opočno, které má zasedání příští týden,“ uvedla Blanka Čiháčková, místostarostka Dobrušky.

V závěru roku z krajského úřadu poputují první finance na přípravné práce zmíněného díla. „Není pravda, že ochranáři bojují proti nádrži, to je manipulace s veřejností. My prosazujeme jinou variantu, a tou je suchý poldr. Je sice také vůči přírodě devastační, ale plní protipovodňovou úlohu a vylučuje selhání lidského faktoru,“ sdělil za aktivisty Martin Hanousek.

Obce a také realizátor díla Povodí Labe prosazují protipovodňovou nádrž. „Nesplní pouze protipovodňový efekt, ale přinese i řadu dalších pozitiv. Ohledně jejího prosazení na nás apelují například rybářské spolky. V létě jsou potoky a další toky vyschlé a dochází k úhynům ryb. Prostřednictvím nádrže by se daly hladiny korigovat,“ uvedla Čiháčková. Přehrada by v období sucha mohla být i zdrojem pitné vody.

„Poldr tolik nelikviduje jedinečnou přírodní lokalitu. Je výrazně levnější a dá se postavit rychleji,“ argumentoval naproti tomu Hanousek. Uvedl, že proti devastační variantě vodní nádrže je celá řada různých sdružení. „O problematiku se zajímají i sdružení mimo kraj, jelikož se jim stejně jako nám nelíbí hloupé řešení, které lze nahradit šetrnějším, účinnějším a levnějším. Dokonce se o lokalitu zajímají i lidé v Americe a Kanadě,“ pokračoval.

Povodí Labe se rozhodlo pro výstavbu nádrže na základě česko–dánského projektu, placeného dánskou vládou jako pomoc po povodních.

Vodní dílo už vroce 1928 navrhovalo Hydrografické oddělení vPraze na opočenském panství. Také většina obcí Dobrušska i realizátor plánovaného protipovodňového vodního díla vMělčanech jsou dnes pro výstavbu nádrže. Stím však nesouhlasí aktivisté, kteří prosazují levnější variantu suchý poldr. Sdružení ČSOP JARO Jaroměř patří právě mezi aktivisty, již nesouhlasí snádrží. Sdružení působí více než dvacet let. Řada dobrovolníků po jeho dlouhá léta existence bojuje o záchranu živočichů, učí děti práci vpřírodě a dokonce stojí za vznikem záchranné stanice pro handicapované živočichy vJaroměři. Nyní se mimo jiné snaží prosadit místo nádrže spíše suchý poldr. „Smutné je, že jsme označováni za bojkotéry celé protipovodňové akce, ale tak to není. Také druhá strana nám nedává prostor solidně argumentovat. Nejsme například zváni na veřejná zasedání zastupitelstev, kde se problém projednával,“ uvedl za sdružení a aktivisty Martin Hanousek. To vyvrací Blanka Čiháčková, místostarosta Dobrušky. „Veřejná zasedání jsou přístupná každému. Také program není tajný, takže aktivisté měli stejnou možnost jako každý jiný občan se kproblému vyjádřit,“ komentovala problém Čiháčková.

Sdružení vysvětluje, že suchý poldr je nejen podstatně levnější a lze jej uskutečnit také dříve, navíc ho podporuje řada institucí svými odbornými stanovisky. Mezi nimi je např. Jihočeská univerzita, AOP ČR a další. „Dokonce se o lokalitu zajímají i lidé zAmeriky, Kanady a Nizozemska a stejně jako my vyjadřují podiv nad tím, že jsme tak hloupí a necháme si takovou lokalitu ničit,“ informoval Hanousek.

Za projektem vodního díla zase stojí mezinárodní česko-dánská studie, kterou Dánové ve své finanční režii vypracovali pro oblast postiženou katastrofou. Vodní dílo, které by mělo vMělčanech vzniknout a má podporu většiny obcí zDobrušska dalších obcí na Dědině, která se vroce 1998 proměnila v ničivý živel, má vbudoucnu zaplavit území o délce maximálně 700 metrů.

Občany zpostižených obcí nyní nejvíce zajímá, zda bude vyřešena otázka protipovodňového opatření, jež by uchránilo nejen životy, ale i majetky lidí, kteří žijí vblízkosti vodních toků.