V Přepychách před lety obnovili dávnou tradici. Letos bylo na Přepyšském masopustu veselo už popáté za sebou. „Pořádání zdejšího masopustu obnovilo sdružení ProPřepychy společně s hasiči," říká Ondřej Zdeněk, kráčející v čele průvodu ve všemi barvami hrající masce Masopusta. „Až dnes jsem se dozvěděl, že Masopustem by prý měl být svobodný mládenec, tak pro dnešek to neplatí," dodal s úsměvem nejvyšší muž v průvodu.

Během masopustního veselí mají smůlu řidiči projíždějící obcí nedaleko Opočna. Stop jim vystavuje plácačka s červenobílým terčíkem v ruce policistů ve stejnokrojích z doby před sametovou revolucí. Lidem za volantem příslušník či blonďatá příslušnice vysvětlí dopravní přestupek, kterého se dopustili.

Pokračovat v jízdě mohou až po uhrazení alespoň symbolického poplatku do masopustní kasičky. Platba složenkou či kreditní kartou není možná.
Masopustní průvod se blíží k dalšímu přepyšskému stavení. Dřevěná vrátka, na nichž visí barevná cedulka signalizující očekávání návštěvy masopustních maškar, jsou zavřená. Ovšem jen co zazní muzika, otevírající se zeširoka. Maškarní průvod vchází na dvorek.

Pod přístřeškem stojí usměvavá paní domácí za prostřeným stolem, na němž na masopustní hosty čekají slané a sladké dobroty a samozřejmě něco ostřejšího k napití. Masopust předříkává jednu z připravených rýmovaček a maškary sborově odpovídají. Následně Masopust nabízí hospodyni, aby si vybrala písničku na přání. A pak se zpívá, tancuje, popíjí a hoduje. Veselí je plném proudu.

V podobném duchu to v Přepychách žilo po celou sobotu. „Většinou to nepřežijí všichni z průvodu. Z vlastní zkušenosti vím, že málokdo obejde celou vesnici," směje se Ondřej Zdeněk. Průvod skončil u hasičské zbrojnice a večer byla na programu zábava.

Masopust neboli čas  zabijaček, koblih a pálenky

Masopust neboli fašank je časem zabijaček, provoněným koblihami, ovárkem, slaninou a „šňábou" (pálenkou) nutnou pro zahřátí při celodenní obchůzce v mrazivém vzduchu.
S pokáním a postním odříkáním si všech požitků nemá veselý masopust moc společného.
Začíná 6. ledna svátkem Tří králů, vrcholí masopustním pondělím a končí úterní půlnocí. Během následujících čtyřiceti šesti dní, začínajících Popeleční (škaredou, šerednou) středou, si má křesťan odříci požitek nejen z „masiště na pekáči, ale i z teplýho masíčka v pelouchu", jak říkala paní Rzounková ze Světlé.
Počátky masopustu i masopustních obchůzek je třeba hledat v předkřesťanském kultu zimního slunovratu. Původně šlo o antické slavnosti, tzv.saturnálie, což byl jeden z nejvýznamnějších a nejradostnějších svátků římského náboženství, slavený na zimní slunovrat k poctě Saturnově. Je faktem, že řada lidových zvyků, spojených (nejen) s masopustem, má kořeny v předkřesťanských oslavách, které se církev snažila alespoň ideově změnit.

Přípravou na třídenní masopustní veselí byl tzv. tučňák, čili čtvrtek před masopustní nedělí (letos tučňák připadá na 12. února), kdy se většinou zabíjelo. Hlavní zábava připadající na masopustní neděli se často protáhla až do pondělí, kdy byl pořádán tzv. „mužský bál", jehož se mohli zúčastnit pouze ženatí a vdané. Horácká pověra tvrdila, že jak vysoko bude při tanci vyskakovat selka, tak vysoko ten rok vyroste len. J. J. Ryba píše, že mnohá selka „tak skákala, až pokušení ukazujíce, zavdala příčinu ku chtíči po ní, takže mnozí tu noc s nevlastními obcovali".

O masopustním pondělí (letos 16. února) se stavíval „babí mlejn", k jehož zprovoznění došlo v úterý, čili o vrcholném dni masopustního veselí. V úterý se konaly průvody s medvědy, čerty, židy, dráby, koni, což „různí přepitvoření nemráti k vochmatykám využívali". V závěru průvodu docházelo k mletí bab, při němž bylo pochytáno 9 starých žen, které byly strčeny do mlýna a za ohromného rámusu semlety na 8 mladých dívek, z nichž každá měla na sobě něco z oněch stařen. Co se stalo s tou devátou? Tu si odnesl čert…

Popeleční středa (letos 18. února) začíná tichou mší, při níž byl oltářní obraz zakryt fialovým rouchem. Tento „Hungertuch" (hladový ubrus) se sundával až na Bílou sobotu. Od IX. století je doložen obřad, při němž dělá kněz věřícím na čele křížek svěceným popelem, což má připomenout, že člověk je, vzdor vší slávě, jen učiněn z prachu a v prach se navrátí… Toto osobnostní veřejné pokání bylo koncem X. století nahrazeno všeobecným značením popela při mši. Předpis používat popel z ratolestí svěcených o Květné neděli předchozího roku pochází z konce XII. století. Znamení popelem (popelec) je provázeno slovy kněze: „Pomni, že jsi prach a že se v prach navrátíš," a mělo očišťovat od hříchu.

Jak se vypočítávají Velikonoce, škaredá (popeleční) středa a masopust?

Aleš Jaluška

V kalendáři se vyhledá první úplněk měsíce po prvním jarním dnu (21. březen). Velikonoce začínají pátkem (zvaným „Velký") po tomto dni. Datum Popeleční středy se vypočte následovně: od pondělka týdne, končícího Velikonoční nedělí, odečteme 40 dní..
Masopust trvá ode dne po svátku Tří králů – tj. 6. ledna – až do úterý, které předchází Popeleční středě. Název Popeleční středa vznikl podle tzv. „udílení popelce". Popelec je popel ze starých ratolestí kočiček, posvěcených na Květnou neděli předešlého roku.