Kruh jako symbol života

Průvod maškar obcházel obec ve tvaru kruhu jako symbolu slunce, světla, života a ochrany. Když dorazil k jednotlivým stavením, pronášely se veselé průpovídky a dům se obcházel dokola. Jinde se zas před ním dokolečka tančilo. Hlavní postavou byl Masopust či Laufr. Žádal rychtáře, později starostu, o povolení masopustního veselí. Mezi tradiční maškary masopustních průvodů patřila také smrtka, slaměný pohřebenáč se špičatým kloboukem, žid a zvířecí masky jako medvěd nebo kobyla. A že šlo o svátky života a plodnosti, v průvodu mezi maskami bylo možné vidět náznaky obcování.

Na závěr se symbolicky pohřbívala basa. Zvyky spojené s takzvanými ostatky se však lišily i mezi jednotlivými oblastmi. Obvyklou pochoutkou, která se napekla k pohoštění „masopustní chasy“, byly koblihy.

Konec masopustu

Na Popeleční středu odevzdával Masopust žezlo Půstovi, „Na Popeleční středu na Hradecku ráno pijí mužští kořalku, aby je prý neštípali komáři a mouchy po celé léto. Tančí-li se na Popeleční středu přes půlnoc, objeví se prý mezi tancujícími ďábel v zeleném kabátě a straší je,“ uvádí Čeněk Zíbrt v publikaci Veselé chvíle v životě lidu českého.

Ilustrační fotografie.
Skuhrovští zvou na vepřové hody

Masopust v kraji
V sobotu 9. února se chystají masopustní průvody v Přepychách, Mokrém, Bartošovicích či v Čermné nad Orlicí na Rychnovsku.

Na Náchodsku se koná 23. února Josefovský Masopust.

Na Trutnovsku ožije masopustním veselím 16. února Bílá Třemešná nebo 23. února Hostinné.

Peckou na Jičínsku projde masopustní průvod 23. února. V Hořicích v tentýž den vypukne Zámecký masopust.

Na Hradecku zvou na masopust 16. února Roudnice a Nechanice.