Podle zápisu o velkém požáru v roce 1803 oheň postihl také dům č. 10 Jana Potůčka, řezníka. Řeznictví se v rodě Potůčků dědilo z generace na generaci. Matriky z let 1870 a 1880 zde jmenují Janova syna Josefa Potůčka a vnuka – Karla Potůčka.

I když rod byl samozřejmě rozvětvený, pro historii domu čp. 10 byla tato jména nejdůležitější. Jan Potůček, Josef Potůček a Karel Potůček byli nositeli rodinné tradice a díky nim fungovalo v domě minimálně jedno století řeznictví.

Důkaz o hospodě, která se uživila při něm, přináší opočenská kronika, a to zápisem o ochotnickém divadle v Opočně. Bylo založeno v roce 1862 a kronika uvádí, že se hrálo i v hostinci J. Potůčka č. 10.
Podívejme se nyní blíže na pokračovatele – Karla Potůčka, nar. v roce 1846. Výrazně se zapojil do veřejného života tehdejšího Opočna. Byl nejen radním, ale stál také u zrodu Sokola v roce 1868.

K tomu kronika uvádí: „…zimní tělocvična byla v domě č. 10 (u Potůčka). Prováděné cviky těla omezovaly se hlavně na prostocviky a na cvičení pořadová, méně na nářadí, jehož byl dosti dlouho nedostatek. Na počátku cvičili bratři J. Zilvar ml., Jan Herfurt a Kar. Potůček." Karel Potůček se podepsal i na vzhledu domu. Jeho žádost z roku 1889 uložená na MěÚ Opočno uvádí, že Karel Potůček „obmýšlí starý dům č. 10 zbourati a na jeho místě vystavěti nový."

Karel Potůček zemřel v roce 1913 ve věku necelých 67 let a zápis v knize zemřelých jej uvádí již jako bývalého řezníka. Ukončení řeznictví potvrzuje i Stručný průvodce a adresář města Opočna z roku 1901, kde Karel Potůček nefiguruje ani mezi řezníky, ani mezi hospodskými.

A co bylo s domem čp. deset dál?
S živností tedy skončil poměrně brzy, nejpozději v pětapadesáti letech. Proč tak náhle, to se dnes těžko dozvíme. Ale jaké byly osudy domu čp. 10 po roce 1901, na to se podíváme příště.

Dana Marková