Nedostatek vody trápí téměř každé léto i obyvatele obce Liberk na Rychnovsku. Špatnou situaci nezvrátilo ani ubrečené počasí posledních dní. „Letos jsme měli opět problémy, vodu nám dováží vodohospodář z Rychnova,“ řekl starosta obce Jiří Šimerda.

Pro Liberk je jedinou záchranou vybudování posilujícího zdroje pitné vody, jinak bude obec i v dalších letech na suchu. V červnu dostala obec pro tyto účely důležitou dotaci od kraje. Starosta o ní zažádal, když se před dvěma lety objevil vhodný nový zdroj, který poskytne obyvatelům obce dostatečné množství kvalitní vody. „S prací začneme hned, jak se trochu zlepší počasí. Do podzimu bude snad hotovo, celou věc řešíme už snad pět nebo šest let“ doplnil Šimerda. Například k dopuštění bazénů místní využívali i vlastní studny, ke konzumaci však voda z nich vhodná není.

Problémy se suchem se týkaly i vsí Uhřínov a Prorubky, které jsou součástí Liberku. Například v Uhřínově proto před dvěma lety bylo třeba vybudovat zcela nový vodovod.

Suché období mohou zvrátit jen nadprůměrné zimní srážky

Ani červencové deštivé počasí region nezachránilo od dlouhodobého sucha. Hladiny podzemních vod jsou na mnoha místech stále nízké, a trpí tím lidé odkázaní na studny, zemědělci i příroda.

Jednorázový déšť nepomůže

Hladiny podzemních vod klesají už od dubna. Minulý týden se jejich stav opět mírně zhoršil. „Zhoršení nastalo zejména v povodí horního úseku Labe a dále v povodí Orlice,“ uvedlo Povodí Labe.

„Jednorázové dešťové srážky nemohou zlepšit dlouhodobě špatnou situaci stavu hlubokých podzemních vod, a to i kdyby pršelo celý červenec,“ řekl Alexandr Zajcev z Českého hydrometeorologického ústavu a dodal, že jde o běh na dlouhou trať.

Trvale nedostatečné srážky se podle Zajceva projevují i na půdě, která rychle vysychá.

Beton a asfalt vodu blokují

Zatím však prý kvůli suchu není třeba propadat zoufalství. „Situace je vážná, nikoliv kritická,“ řekl s pousmáním Alexandr Zajcev.

Hydrometeorolog upozornil, že za sucho může i lidská činnost. „Podívejte se, kolik ploch je zabetonovaných, vyasfaltovaných a zregulovaných takovým způsobem, že voda, která spadne seshora, se nemůže přirozeným způsobem dostat do podzemí,“ uvedl hydrometeorolog. Situaci sami sobě zhoršují i zemědělci těžkými stroji, které udusávají půdu.
Sucho útočí hlavně v posledních pěti letech. „Je to jako skluzavka, po které trendově jedeme dolů,“ podotkl Alexandr Zajcev.

Suché období mohou podle hydrometeorologa zvrátit jen nadprůměrné zimní srážky. Jedna sezóna s bohatou sněhovou nadílkou však určitě stačit nebude.

Uplakané počasí posledních dní nezvedlo ani dlouhodobě nízké hladiny řek.

„Vlivem lokálních srážek v minulých dnech nedošlo ke zlepšení hydrologické situace v kraji,“ informoval Ladislav Merta z Povodí Labe.

Cidlina je na suchu, zarůstá travinami. Pstruzi zmizeli

Jičínsko - Sucho a nedostatek vody trápí rybáře. Nejhůře je postiženo povodí Cidliny. „Cidlina má minimální průtok, zarůstá travinou,“ upozorňuje šéf jičínských rybářů Jaroslav Štieber. Řeka na svém horním toku napájí rybník Valchu v Železnici, kde je malý průtok. Voda se málo okysličuje a objevuje se v ní hodně řas. Obdobná situace je na Dvorcích, kde se přemnožily sinice. „Voda je pro ryby nezávadná, ale pokud ubývá kyslík, ryba méně přibývá,“ povzdychl si Štieber. V Cidlině je nejen málo vody, ale z tůní zmizeli i pstruzi. „Vysazujeme jich ročně 110 až 150 kilo, ale stavy decimuje volavka a vydry,“ poukazuje rybář na další komplikaci - predátory.

Houbaři si na krkonošské žně musí ještě počkat

Krkonoše - Mimořádně suchá první polovina roku nenahrává ani houbařům. „Začátek sezóny se rozjíždí hodně pomalu. Už sněhu bylo málo, což vůbec nepomohlo spodním vodám, zdaleka se tak nedoplnila jejich hladina,“ vysvětluje Petr Kuráň, předseda mykologického kroužku v Trutnově. „Jak už to v posledních letech bývá, je také otázka houbaření velice regionální. Třeba na Žacléřsku začali lidé objevovat hřibovité houby objevovat teprve před týdnem. Rostou spíše holubinky, růžovky, místy lišky.

I houbaři vyhlíží, co s půdou udělají současné přeháňky. „Čekáme, jak houby budou reagovat na déšť v posledních dnech. Sezóna hub by měla vrcholit na přelomu srpna a září. Musí ale ještě opakovaně zapršet. S významnou houbovou sezónou, jako byla ta loňská, rozhodně nelze automaticky počítat,“ doplňuje Petr Kuráň.