Lýkožrout smrkový, lidově kůrovec, zvýšil letos v Orlických horách své stavy. Situace však podle místních lesních hospodářů není dramatická. „Oproti minulým letům se jedná pouze o mírně zvýšenou populaci, za což může pravděpodobně srpnové počasí,“ uvažuje Libor Krček ze Správy Kolowratských lesů. Právě velká vedra a sucha, která se letos v létě ve větší míře objevila až v srpnu, totiž kůrovcové populaci svědčí.

Především prevence a rychlé zásahy

Vzhledem ke schopnosti kůrovce přelétávat na nová území až desítky kilometrů daleko se jeho množení obtížně předpovídá, důležitá pro včasné podchycení množící se kůrovcové populace je proto prevence. Nejčastěji používanými preventivními nástroji jsou v našich lesích lapáky a lapače. Zatímco v případě lapače se jedná o umělou past lákající na samičí feromony, lapák je vlastně pokácený strom. Na stupni napadení těchto pastí pak lesníci sledují rozmnožení kůrovce v daném místě. „Pokud nalezneme napadené stromy, je ze všeho nejdůležitější je rychle pokácet a z lesa okamžitě odvézt – kůrovec se totiž rychle množí,“ vysvětluje Jiří Zatloukal z deštenské lesnické divize Lesů Janeček.

Některé lesy si poradí samy

Jedinou výjimku v tomto postupu tvoří takzvané bezzásahové zóny, což jsou poměrně rozsáhlá území, která se v případě napadení kůrovcem ponechají bez zásahu lidské ruky a techniky. V bezzásahové zóně si les musí být schopen poradit sám. „Takovou zónu máme však u nás prakticky jen jednu, konkrétně se jedná o jádro přírodní rezervace Černý důl,“ tvrdí Jan Chládek z Chráněné krajinné oblasti Orlické hory.

Napadené stromy se dají dále využít

Vzhledem k tomu, že (už dle svého jména) lýkožrout smrkový nezasahuje do dřeva stromů, dají se napadené smrky ještě dále zpracovat. „Kůrovec vlastně neškodí dřevu jako takovému, respektive jeho pozdějšímu využití, problém je v tom, že napadené stromy vlastně „zabije“,“ líčí důsledky činnosti kůrovce Jan Chládek.

Letos se kůrovci o měsíc zpozdili

Lesní hospodáři se vesměs shodují v tom, že se největší nápor kůrovce letos o měsíc opozdil. „Kůrovcová sezona začíná běžně koncem června, letošní počasí však její start odsunulo až na konec července,“ popisuje své zkušenosti Jiří Zatloukal.
Někde dokonce kůrovce teprve očekávají. „V tomto roce jsme zatím zvýšený stav kůrovce nezaznamenali, podle některých názorů však jeho hlavní nápor teprve přijde,“ tvrdí Milan Vondřejc z opočenské Správy lesů Kristiny Colloredo–Mansfeldové.

Filip Balcar