V nemocnicích jich stále ubývá především kvůli nízkým platům. Noční směny, služby navíc, fyzicky náročná práce a k tomu velká zodpovědnost, přibývající administrativa. To je denní chleba sestry, která po absolvování vyššího než středoškolského vzdělání může dosáhnout v Rychnově nad Kněžnou na plat kolem 13 třinácti tisíc korun.

Vzdělání, peníze

Dalším problémem je zákon z roku 2004 o vzdělávání nelékařských profesí. Z něho vyplývá, že absolventky středních zdravotních škol, tzv. zdravotní asistenti, nemohou po maturitě pracovat samostatně, ale pouze pod dohledem. K samostatné práci potřebují další vzdělání na vyšší odborné škole nebo bakalářský titul. „Sestry vykonávají po všech stránkách náročnou a zodpovědnou práci, při které jde o lidské zdraví. Často jsou přetížené a unavené,“ dobře ví vrchní sestra rychnovské Oblastní nemocnice Jiřina Smítalová. V současnosti jí chybí na odděleních kolem deseti sester.

Většina z nich odchází kvůli platům do Fakultní nemocnice v Hradci Králové nebo do soukromých ordinací. „Co se bude dít, až nebudou žádné?“ ptá se. Musí počítat s dalšími odchody. Několik sester je dlouhodobě nemocných, devět jich je gravidních - ty zřejmě odejdou během léta. „Začaly rodit silné ročníky, následovat mohou další,“ předpokládá, že se situace bude opakovat.

Zeptat se na práci přijde do rychnovské nemocnice jedna za čas. V regionu není zdravotnická škola, navíc její absolventky o práci ve zdravotnictví nemají příliš zájem. Na výplatní pásce by si totiž konkrétně v Rychnově přečetly 11 340 hrubého. Pokud chtějí v oboru zůstat, nejprve se snaží doplnit si vzdělání. Zdravotnické školy navíc v současnosti vůbec nepřipravují dívky v oboru dětská sestra, což považuje Smítalová za další problém. Chybí porodní asistentky, sestry v kojeneckých ústavech a podobných institucích.

Polovina nemocnic má problém s nedostatkem sester

Čekat

Nedostatek zdravotních sester vidí jako celorepublikový i celoevropský problém Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje, který spravuje i rychnovskou nemocnici. „V současné době nemáme žádný zázračný recept,“ přiznává mluvčí holdingu Lukáš Pochylý. Zdravotnický holding se snaží v rámci finančních možností mzdy sester každoročně zvyšovat. Pro letošní rok po jednání s odbory dohodl osmiprocentní nárůst mezd, což je možné maximum. „Přesto vnímáme, že odměny sester jsou dlouhodobě podhodnoceny ve srovnání s množstvím jejich práce a na ně kladenou zodpovědností. Musíme však počkat na koncepční změny ve financování zdravotní péče a zdravotnictví v celé České republice. Zlepšení si slibujeme i od posílení rozpočtů jednotlivých nemocnic díky výběru regulačních prostředků. Tady se holding bude snažit pamatovat právě na střední a vyšší zdravotnický personál,“ dodal Pochylý.

V opočenské nemocnici mají sice plný stav, ale také dobře vědí, že kvalifikované sestry na trhu nejsou, a rozhodně by zde takovou sílu neodmítli. „Sám nevím, proč se Opočno, třeba oproti Náchodu, drží,“ podotkl Lukáš Holub, tiskový mluvčí náchodské nemocnice, pod kterou opočenská patří.